Petr Holub

Období uplynulých pěti, šesti let, které se někdy nazývá ekonomickou krizí, je definitivně za námi. Přinejmenším si to myslí spotřebitelé a do určité míry i podnikatelé. 

Relativně slušný rozpočet pro většinu příjemců však nutně neznamená, že příjemci jsou spokojeni. Spíše si uvědomili, že peníze jsou k dispozici.

Antidemokratická výhrada a také její neudržitelnost se stala součástí diskuze o rozpočtu na rok 2026, podle kterého ministři v příštím roce utratí skoro 2,5 bilionu korun. 

„Už máte dost drahoty a neustálého růstu cen u energií, potravin nebo bydlení,“ hlásaly předvolební programy. Mají zvolení politici už splněno?

Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. První verze státního rozpočtu na rok 2026 sestavená v srpnu nesplnila požadavky všech ministrů. Ve druhé se peníze našly.

Veřejnost obvykle čeká se značným napětím, jak oprávnění voliči rozhodnou volby. V Česku k tomu přibyla další dramatická otázka: Jak tentokrát zafunguje volební systém?

Průměrný věk dožití překročil loni v Česku 80 let – říká první odhad Eurostatu. Tím jsme se zařadili mezi nejvyspělejší země světa, kterým pomáhá i lepší ekonomika.

Sloučením pražských nemocnic v Motole a na Homolce se zdá být definitivně uzavřený případ dlouholetého motolského ředitele Miloslava Ludvíka (dřív ČSSD). 

„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost,“ komentoval první verzi státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (Spolu za ODS). 

Spotřeba českých domácností roste, služby se už dávno zotavily z těžkých let covidu, stavebnictví se probudilo a zbývá napravit jeden detail, bohužel právě nejdůležitější.