Petr Holub

Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se k 400 miliardám, kdyby se nezanesly příjmy z emisních povolenek a dividend státních firem.

S tuzemskou inflací je to stejné jako s filmem V pravé poledne. Ve slavném westernu se skoro hodinu a půl čeká, jak si Gary Cooper v roli šerifa poradí s bandou zabijáků.

Zbyněk Stanjura je jiným ministrem, než byli jeho předchůdci v časech Andreje Babiše. O tom nemůže být sporu od zveřejnění základních parametrů státního rozpočtu 2023.

Zaručte nám jistotu. V ekonomickém ohledu právě tato věta rozhodla komunální volby a spolu s nimi i první kolo voleb senátních.

Zvyšovat schodek rozpočtu přes 300, nebo až 400 miliard korun, je nezodpovědné, zvlášť když to má v úmyslu Andrej Babiš.

Do Evropy se opravdu vrátily zlé časy, jak naposled dosvědčila zpráva Eurostatu, podle níž ve druhém čtvrtletí zaměstnancům nápadně poklesly reálné mzdy.

Vláda navrhla energetický strop tak, aby řadový spotřebitel platil za kilowatthodinu elektřiny nejvýš osm korun, za kilowatthodinu plynu čtyři koruny. Čísla jsou přibližná.

Můžu prozradit, že zdražení pro příští rok bude mezi 10 a 20 procenty. Slova generálního ředitele Českých drah pro iDnes znějí rozumně, přesto oznámil nesmyslný záměr.

Pokud se v těžkých časech něco nezhorší, pak jde o dobrou zprávu. Právě to se stalo v tuzemském průmyslu, který se na počátku léta držel na loňské úrovni.

Tuzemská zaměstnanost dosáhla v červenci rekordu a téměř pokořila hranici 76 procent. Tak velký podíl lidí ve věku 15 až 65 let nepracoval nikdy od pádu komunismu.