Petr Holub

Mluvilo se o tom hodně už před útokem Ruska na Ukrajinu. Na zápraží Západu stojí ekonomická krize, anebo recese, tedy půlroční pokles hospodářského výkonu.

Kdo rychle dává, dvakrát dává. V souvislosti s plošnou podporou proti energetické drahotě to prohlásil rakouský kancléř Karl Nehammer.

Špatné zprávy z Lipska vyděsily každého – trhy, vlády i spotřebitele. Na tamní burze přeskočila cena kontraktů za elektřinu 700 eur za megawatthodinu, historický vrchol.

Začíná se rýsovat, jak vláda pomůže lidem v boji s drahou energií. V těchto dnech už mohou rodiče žádat příspěvek 5000 korun na jedno dítě.

Silová elektřina se na burzách prodává za desetinásobek proti cenám před covidovou krizí. Na účtech domácností se může objevit částka 25 korun za kilowatthodinu.

V červenci se sice inflace zvýšila na 17,5 procenta, to je ovšem pouze o tři desetiny více než to bylo v červnu.

Prezident Zeman vetoval zákon, podle kterého se letos nebudou zvyšovat příspěvky za státní pojištěnce. Nic proti tomu, nedostatky ovšem skrývá prezidentova argumentace.

Pokud to člověku nejde při šachové hře, pak má přirozeně sklony shodit šachovnici na zem. Podobný pocit vzbuzují výsledky měnově-politického jednání rady ČNB.

Každá tuzemská domácnost dostane ještě do konce roku 2000 korun. Tak zní první zpráva o tom, jak chce vláda pomoci rodinám při energetické drahotě.

Nic se nestalo. Vláda jenom schválila druhou letošní rozpočtovou novelu, která předpokládá koncem roku schodek 330 miliard korun.