Petr Holub: Češi, černí pasažéři na trhu s energiemi
Plyn je dnes na burze třikrát dražší, než byl před rokem, a devětkrát dražší než před dvěma lety. Obdobné poměry platí u elektřiny. Přitom se už investoři děsí, že cena energií prudce padá, protože je sotva poloviční proti tomu, jaká byla koncem srpna. Nikdo nezpochybňuje, že to je zásadní problém, který může způsobit ekonomickou recesi.
Mimořádně zneklidňující je na tom fakt, že Rusko používá manipulaci s dodávkami a cenou plynu jako válečnou zbraň a že se tedy bude hodně snažit, aby Evropu manipulacemi i nadále co nejvíc poškodilo.
Čtěte také
Neuklidní ani to, že s tím Evropa včetně Česka nic nedělá, pokud se za dostatečnou reakci nepovažuje fakt, že nakupuje předražený plyn v zámoří.
Cestu z patové situace pro energetiku a ekonomické poměry obecně navrhl americký nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Upozornil, že jedinou možností, jak odvrátit dlouhodobou krizi a ubránit se ruským atakům, zůstává také pro Evropu snaha zajistit vlastní energetické zdroje.
Těžba plynu a ropy z břidlic
V nejbližší době to nemůže být elektřina ze slunce a větru, protože zatím neexistují technologie, které by s její pomocí dokázaly rovnoměrně zásobovat domácnosti i podniky. Zbývá tedy zemní plyn, kterého má Evropa k dispozici na desítky let, jen by ho musela začít těžit z břidlic hluboko pod zemí.
Čtěte také
Stiglitz mluví ze zkušenosti. Spojené státy při ropných krizích minulého století pochopily, že nemohou spoléhat na dodávky surovin z ciziny. Proto rozjely těžbu plynu a ropy z břidlic a dosáhly tak soběstačnosti. Evropské země o tom uvažovaly před deseti lety, průzkumy například ukázaly mohutné ložisko severně od Vídně poblíž českých hranic.
Protesty místních starostů a bojovníků za přírodu však plány na těžbu zablokovaly a nepřesvědčila je ani nová technologie, která k takzvanému krakování plynu nevyužívá chemické látky, ale vyjde s vodou, škrobem a pískem. Pokud by se Rakousko rozhodlo těžit, nepotřebovalo by dnes žádný plyn z Ruska.
Češi pokročili ještě méně. Ministerstvo životního prostředí po protestech zrušilo i průzkumy. Proto ani Česká geologická služba nedokáže říci, jestli tu jsou nějaké zásoby břidlicového plynu, jestli by šly těžit a jestli mají strategický význam. Ministerstva průmyslu a životního prostředí se o břidlicový plyn nestarají dodnes, jak jejich mluvčí potvrdili médiím.
Na nedostatek energií, který likviduje rozpočty domácností a státu i ekonomickou prosperitu, reaguje Česko pouze tím, že si stěžuje, hledá viníky a čeká pomoc odjinud. Těžko se jí však dočká, a pokud ano, pak za ní bude platit krvavé peníze. Přitom by stačilo prozkoumat, jestli plyn přece jen není k dispozici. Už jenom tím by dali Češi najevo, že se o sebe snaží postarat a nechtějí jen spoléhat na ostatní. V takovém případě by i ti druzí pomáhali s větší ochotou.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
