Petr Holub: Daně se platí, deficit klesá. Není snad krize?
V komentářích vládních činitelů ke státnímu rozpočtu lze už delší dobu pozorovat rostoucí suverenitu. „V červenci rozpočet hospodařil v přebytku,“ „předpokládáme, že tento trend bude pokračovat,“ zaznělo naposled od ministra financí Zbyňka Stanjury. Sliby o tom, že se plánovaný schodek ve výši 295 miliard podaří dodržet, najednou působí zcela věrohodně.
Prvních pět měsíců roku 2023, když se rozpočtový schodek prohluboval rekordním tempem, byli zástupci vlády o poznání víc nervózní. Teď stačily dva měsíce a hned je svět veselejší. Přirozeně vzniká otázka, jak se poměry, přesněji řečeno hodnocení těchto poměrů, mohly tak rychle obrátit.
Čtěte také
Důvody jsou v zásadě dva. Prvním z nich je příliv evropských miliard, konkrétně čtyřiceti, na ministerské účty. Zjednodušeně řečeno, zdejší úřady loni proplatily evropské projekty a část z nich nestačily včas vyfakturovat Bruselu. Peníze tak dorazily do Čech se zpožděním letos v červnu. Co loni rozpočtovou bilanci poškodilo, to jí letos pomohlo.
Zároveň během června a července poslaly podniky na účty finančních úřadů celých 80 miliard jako daň ze zisku, o plných 25 miliard víc než loni stejnou dobou. Tím se připomnělo, že se daně vybírají o poznání lépe, než se předpokládá v rozpočtových dokumentech. Zlepšil se výběr také u dalších titulů a bylo by zklamáním, kdyby se koncem roku nevybralo aspoň o 60 miliard navíc.
Čtěte také
V tak příznivých podmínkách projdou vládním činitelům i lehkomyslné anebo nedomyšlené nápady. Dodnes je sporný plán zavést cenové stropy na elektřinu a plyn, který, řečeno slovy exguvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, legitimizuje vysoké ceny energií pro domácnosti ještě v dobách, kdy se na světových burzách prodávají lacino.
Do července už stát dotoval dodavatelské firmy částkou 36 miliard korun – bez viditelného efektu u spotřebitelských tarifů. Nahradit tyto výpadky z windfall tax, kterou měly zaplatit banky a energetické firmy, se už zřejmě nepodaří, protože stát z této experimentální daně ještě nedostal ani korunu.
Čtěte také
Asi nebylo úplně rozumné zvyšovat podnikatelům v časech rozpočtové krize limit pro odvody DPH z milionu na dva miliony korun ročně. Není pochyb, že se opatření podepíše na výpadku rozpočtových příjmů v řádu miliard. Obdobné ztráty už přineslo zbytečné snížení spotřební daně z motorové nafty, které maximálně zajistilo motoristům podle Eurostatu skoro nejnižší ceny pohonných hmot v Evropě.
Účetní výkaz ministra Stanjury
Zdálo by se, že Česko je první zemí na světě, kde začala fungovat voodoo-ekonomika, tedy její varianta, podle níž stát sníží daňovou sazbu a za odměnu dostane od poplatníků ještě víc peněz než předtím.
Čtěte také
Přesnější je však jiný výklad. Vinou různých krizí minulých let si veřejnost dostatečně nestihla uvědomit, jak mezitím posílila zdejší ekonomika. Může se stát, že vláda na čas zavře všechny podniky, případně že energie zdraží na několikanásobek.
Vládní politici všech barev rozdávají mimořádné příplatky jednou důchodcům, jindy rodinám s dětmi, příště státním zaměstnancům, občas pomůžou podnikům anebo majitelům rodinných domů. Prokázat užitečnost těchto iniciativ bývá obtížné, přesto je ekonomika včetně zaměstnanců snadno zaplatí prostřednictvím daní, stejně jako dokáže pokrýt dividendy zahraničních vlastníků.
Zažít na vlastní kůži, že se zdejší společnost mění na bohatou komunitu, je jistě unikátní zkušenost. Právě ji připomněl účetní výkaz ministra Stanjury o červencovém plnění státního rozpočtu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
