Petr Holub: Ekonomika na jednotce intenzivní péče
Debata o druhém lockdownu byla tak prudká, že se příliš nediskutovalo o jeho ekonomickém dopadu. Od začátku nebylo pochyb, že uzávěra některá odvětví ekonomiky poškodí, na druhé straně se slibovalo, že dopady nebudou kruté jako při jarní vlně koronaviru.
Občané a po nich také politici se málo starali o ekonomický rozměr života v lockdownu, protože ho přebila starost o biologickou podstatu.
Čtěte také
Přesto podnikatelé a firmy dál existují. A pokud s vládní pomocí či bez ní přežijí další krizi, budeme všichni jejich schopnosti a energii opět využívat. Proto přinejmenším slušnost velí hledat odpověď na otázku, jak velká bude zkouška, které budou podniky a živnosti před koncem roku vystaveny.
Ekonomika se po svém prvním zastavení mezi březnem a květnem zotavila. Svědectvím je výběr daní, který překročil v říjnu úroveň minulého roku. V Česku ani v sousedních zemích nebude pád ekonomiky horší než o šest procent, když se jarní výpadek a jeho důsledky přepočtou na roční hospodářský výkon.
Teď ovšem přijde druhá, podzimní odstávka, která v Česku, ale také v Rakousku a Německu zasáhne především restaurace, hotely, kulturu a sport, v menší míře také velká odvětví, tedy obchody a průmysl. O kolik bude náraz slabší, tak zní otázka.
Možná o Vánocích, možná později
Největší práci s výpočtem si dal berlínský hospodářský institut DIW, který za peníze deníku Die Welt zjistil, že německá ekonomika přijde o 20 miliard eur. V kontextu celého roku se tím propad prohloubí o další procento a podzimní náraz bude šestkrát slabší.
Čtěte také
Obecnější odhad od vídeňského institutu Wifo pro rakouské hospodářství ovšem dospěl k propadu o dvě a půl procenta a již starší prognóza České národní banky, která by už potřebovala aktualizaci, dokonce nevylučuje čtyři procenta. Vlády skutečně nejsou tak přísné jako na jaře, vychází z daných prognóz, ovšem druhý náraz v tak krátké době může mít silnější dopad prostě z toho důvodu, že se opakuje.
Nutno upozornit, že zdejší vláda použila tvrdší opatření než sousedé, například se rozhodla zavřít základní školy a část obchodní sítě. Také zasáhla o měsíc dříve, zároveň je však možné, že její zákazy naopak dříve povolí.
Výzva podnikatelům a manažerům zní, ať vydrží ještě jednou, a doprovázena bývá útěchou, že nebude tak zle jako na jaře. Přesto mnohé podniky půjdou stejnou cestou do nejistoty, která na podzim nebude o nic menší. Zvláště vláda proto musí hledat další nástroje, které pomohou období zmaru opět překlenout.
Nabízí se srozumitelná předpověď, kdy se poměry zase vrátí k normálu. Možná o Vánocích, možná později, slyšeli jsem od ministrů. Takový slib je ovšem k ničemu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
