Petr Holub: Energetická drahota, díl druhý

13. říjen 2023

Bývalá ministryně Alena Schillerová to řekla v televizní diskusi jednoznačně. Škrtání dotací, které vláda od příštího roku slíbila, postihne především domácnosti a firmy. Právě ony totiž zaplatí rozhodující úsporný krok. Stát totiž podle letošního rozpočtu doplácí 51,5 miliardy korun za podporu obnovitelných zdrojů a distribuci elektřiny či plynu, ovšem napřesrok náklady přesune na rodiny a firmy. Je to další pohroma, kterou Čechům způsobila pětikoaliční vláda.

Z takového varování vyplývá otázka, jaká katastrofa postihne zdejší rodiny konkrétně. Domácnosti letos platí za elektřinu částku poblíž cenového stropu pět korun za kilowatthodinu.

Čtěte také

K tomu se připočte rovněž zastropovaná cena za distribuci ve výši jedné koruny a 50 haléřů. Po započtení dalších drobných služeb, a především daně z přidané hodnoty se dostáváme k osmi korunám za dodávku jedné kilowatthodiny.

V příštím roce se tedy něco změní, protože stát omezí svou podporu. Domácnosti opět budou platit 50 haléřů na kilowatthodinu za podporu obnovitelných zdrojů. O další padesátník se nejspíš zvýší cena za distribuci, u které se zruší strop. Na druhé straně se dá očekávat, že vlastní cena elektřiny poklesne, doufejme, že aspoň ke čtyřem korunám. V takovém případě budeme za dodávku jedné kilowatthodiny platit stejně jako letos, tedy osm korun.

Politika záchrany klimatu

Rodiny tedy nečeká katastrofa. Budou nadále platit cenu, na kterou si v uplynulém roce už mohly zvyknout. Ani stížnost na vládu, jak ji prezentovala exministryně Schillerová, není úplně oprávněná.

Čtěte také

Když vláda loni rozhodla o zastropování cen a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, dopředu upozornila, že podpora má smysl pouze v těžkých časech energetické krize a že ji od roku 2024 zase zruší.

Přesto nelze vyloučit, že přední politička ANO a její kolegové vsadili svou stížností na správnou kartu. Řadu spotřebitelů jistě napadne prohlédnout si účty za elektřinu z minulých let. Velmi pravděpodobně přitom zjistí, že před dvěma lety stála elektřina jednu korunu 50 haléřů za kilowatthodinu a ani po započtení všech poplatků a daní se cena za dodávku nedostala příliš vysoko nad čtyři koruny.

Právě otázku, proč po avizovaném návratu do normálu platíme za kilowatthodinu o tři nebo čtyři koruny víc než dříve, je možné vládě položit. Pokud na ní vládní strany uspokojivě neodpoví, může je to opravdu poškodit ve volbách.

Petr Holub

Příběh je o to zajímavější, že odpověď existuje, není však jisté, jestli ji vláda bude chtít použít. Vývoj cen tuzemských energií kopíruje Německo, kde se zdražením financuje energetická transformace, s jejíž pomocí chtějí Němci omezit produkci kysličníku uhličitého. Elektřina zkrátka zdražuje kvůli politice na záchranu klimatu, jenom to Čechům ještě nikdo zřetelně nevysvětlil.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio