Každý si pamatuje nesmiřitelné politické boje o elektronickou evidenci tržeb, ve zkratce EET.
Profiloval se na ní ministr financí Andrej Babiš jako její tvůrce a jako její kritici občanští demokraté s TOP 09. Její první dvě vlny byly zavedeny s velkým popraskem.
Vláda ve Sněmovně narazila s novelou zákona o elektronické evidenci tržeb, která je podmínkou pro spuštění její třetí a čtvrté vlny. Poslanci hlasování o návrhu odložili, podle pravicové opozice a Pirátů není důvod rozšiřovat povinnost evidovat tržby i na řemeslníky nebo trhovce, protože by to bylo špatně vymahatelné.
Posléze nad nimi dlouho bádal Ústavní soud, který část předpisů zrušil a další dvě vlny odložil, dokud nebude zákon opraven. Bez přehánění šlo o jeden z hlavních motivů politické agendy v uplynulém volebním období.
Na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny se stalo však něco nečekaného. Všechny poslanecké kluby se shodly, že odloží jednání novelu zákona o evidenci tržeb na prosinec, jako kdyby o nic nešlo. Zvláště vládní strany se zachovaly v rozporu s tím, co dosud předváděly.
Není to ani pár týdnů, co ještě ministerstvo financí hlásalo, jak velkým přínosem byly pro státní rozpočet první dvě vlny EET, a teď se klidně odloží zákon umožňující další dvě vlny a tím i další mimořádný výnos.
V této chvíli se už dá s jistotou tvrdit, že třetí a čtvrtá vlna začnou fungovat nejdříve na samém konci příštího roku a není těžké prorokovat, že až někdy v hloubi roku 2020. I kdyby šlo všechno rychle, tak zákon projde parlamentem za půl roku, Senát ho nejspíš vrátí, což znamená zdržení další dva měsíce, a pak je ještě třeba půl roku čekat, než třetí a čtvrtí vlna naběhnou.
Ve čtvrtek 1. března je to přesně rok, kdy své tržby začali ukládat do systému elektronické evidence tržeb (EET) i podnikatelé v maloobchodě a velkoobchodě. Dohromady nyní eviduje tržby téměř 166 tisíc poplatníků, kteří si podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové na novou povinnost zvykli velmi rychle.
Jako kdyby vládní strany připustily, že EET takový zázrak není. Sice se říká, že se výběr daně z přidané hodnoty zvýšil díky pokladnám o pět miliard ročně, ovšem kritikům odhady ministerstva z nepřezkoumatelných podkladů nestačí.
Ostatně samotných pět miliard nejsou ani dvě procenta z ročního výběru DPH. Proč tedy spěchat s prosazením kontroverzního, přesto v zásadě zbytečného zákona, a v důsledku domyšleno, proč štvát sta tisíce řemeslníků novou byrokracií.
Odložit novelu na příští schůzi navrhl poslanec ANO Jan Volný s vysvětlením, že opozice může při projednávání zdržovat. Proto bude lepší se věnovat jiným zákonům. Takové vysvětlení nestačí. Jednak při projednání novely dosud k obstrukcím nedošlo a také lze předpokládat, že se s nimi bude muset vládní koalice tak jako tak vypořádat.
Ústavní soud dnes zrušil část zákona o evidenci tržeb. Díky tomu skončí povinnost evidovat bezhotovostní platby. E-shopy a kamenné prodejny tak nebudou muset při platbách kartou vydávat účtenky s FIK a BKP kódem.
Volný tedy navrhl odklad zákona, který měl zavést elektronické poklady řemeslníkům a samozřejmě také právníkům nebo doktorům a podobně, nevysvětlil však, proč se k tomu jeho klub rozhodl. Na otázku se nabízí přirozená odpověď. Vládní koalice a především podnikatelská strana ANO se přibližuje k opozičním stranám, zvláště k občanským demokratům. Bylo to vidět už v komunálních volbách.
Nebýt brněnského extempore a nepřesvědčivého výsledku v Praze, vytvořily by ANO a ODS koalici takřka ve všech městech. Tento pozoruhodný fenomén je možné interpretovat jako začátek krásného politického přátelství, jehož vznik si možná oba partneři neuvědomují, možná ale velice dobře vědí, kam míří.
Odklad novely zákona o EET odstraňuje ve vznikajícím vztahu nepřekročitelnou překážku, protože pro ODS jsou pokladny nepřijatelnou byrokracií. V odkladu pokladen se nemusí skrývat o mnoho více, v každém případě to však neznamená nic menšího.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
