Petr Holub: Kdo probudí spotřebitele? Ekonomický růst se odkládá
Titulky o tom, že bude hůř, reagovala média na ekonomickou prognózu ministerstva financí. Úřad Zbyňka Stanjury totiž očekává, že tuzemské hospodářství letos vyroste o 1,2 procenta, tedy o poznání méně, než se čekalo před koncem roku.
Katastrofické titulky ovšem přehánějí. Jednak z toho důvodu, že experti nadále očekávají zlepšení. Po letech, kdy podniky i domácnosti čelily dopadům pandemie a drahotě, bude nadcházející rok obdobím klidu, kdy se rodinné rozpočty i dodavatelské řetězce postupně zotaví.
Čtěte také
Zároveň se zhoršení předpovědí čekalo, analytici například z německého ústavu Ifo o něm mluvili už dávno. Proč tedy brát tak vážně, nebo dokonce tragicky, když tuzemské úřady jenom potvrdily prognózu na slovo vzatých znalců z Mnichova.
Na to lze odpovědět, že vážnost má svůj důvod právě v okolnosti, kdo s předpovědí přišel. Stanovisko vědeckého ústavu zajímá experty, prognóza ministerstva financí má přesah minimálně do politiky.
Společenská nálada
Jak známo, vláda začíná svůj třetí rok a v něm by se už měla ekonomika pohnout nahoru. Je to nezbytné, pokud by mělo ve volebním roce 2025 nastat přesvědčivé oživení. Vládní strany logicky potřebují jasný argument, že pod jejich vedením Česko překonalo hlubokou pandemickou a energetickou krizi. Lze dokonce říci, že bez takového argumentu se jejich obhajoba vládních pozic přesouvá do říše nepodložených spekulací.
Čtěte také
Proto musí být pro vládní strany zklamáním a pro opozici přirozeně povzbuzením, když se ekonomický růst zpomaluje či odkládá. Z predikce ministerstva financí vyplývá, že se situace zlepší až ve chvíli, kdy domácnosti zvýší svou spotřebu, respektive když se spotřeba vrátí aspoň na předkrizovou úroveň.
Teoreticky tomu nic nebrání, protože rodiny hodně spořily a mají z čeho utrácet. K tomu je však musí někdo, případně něco přemluvit. Tím se samo probuzení tuzemské ekonomiky stává politickou otázkou. Když se něco stane, třeba když vláda nějak prokáže svou ekonomickou kompetenci, lidé začnou věřit na lepší zítřky a začnou utrácet. Naopak opozici se vyplatí vládní schopnosti a spolu s tím i důvěru v národní hospodářství zpochybnit.
Na první pohled hraje vládním stranám všechno do karet. Mzdový růst podle předpovědí brzy výrazně překoná inflaci, lidé budou mít víc peněz, které automaticky začnou utrácet, a brzy poté se vzpamatuje celá ekonomika.
Zkušenosti z poslední krize ovšem ukazují, jak důležitou roli hraje politika, přesněji společenská nálada. Spotřeba domácností se probudila koncem roku 2023, tedy na závěr roku, kdy příjmy rodin klesaly. Lidé si prostě chtěli užít Vánoce a nechtěli čekat, až se zvýší platy. Na nějaký spouštěč čeká ekonomika i letos.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
