Petr Holub: Konec rovnosti ve zdravotnictví
O rozdělení financí na léčení zdejších občanů rozhoduje sbor moudrých žen a mužů, kteří se scházejí při dohadovacím řízení.
Po prozkoumání všech argumentů sepíšou úhradovou vyhlášku, kdo dostane jakou část z balíku, který bude k dispozici v příštím roce, napřesrok zhruba z 300 miliard. Koncem října nakonec vyhlášku podepíše ministr zdravotnictví a obecně se věří, že každý dostal maximum toho, co mohl dostat.
Čtěte také
O moudrosti zdravotníků a expertů z pojišťoven či ministerstva není třeba pochybovat, přesto se může do vyhlášky vloudit nemilý zádrhel, nějaká chyba, která dokument do značné míry shazuje.
Nejde o to, že jsou vyjednavači málo racionální, ovšem může se stát, že v dobrém úmyslu překročí hranice, které jim předepisuje zákon. Konečná verze vyhlášky na rok 2020 ještě není k dispozici, teď se však zdá, že její autoři v čele s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem chtějí hranici překročit.
Na první pohled to zní rozumně. Ministr a vůbec zdravotníci by měli dbát na to, aby peníze z pojistného doputovaly na místa, kde se využijí nejvíc efektivně. Proto ministr podle vlastních slov doporučí pojišťovnám, aby o něco víc platily nemocnicím v okrajových regionech, které jinak neudrží potřebný personál, a v důsledku se v některých částech země zhorší dostupnost zdravotní péče.
Kontrola odborné i laické veřejnosti
Čtěte také
Také by měly víc peněz dostat nemocnice, které provozují nebo si teprve zřizují takzvaný urgentní příjem, fungující dvacet čtyři hodin denně po sedm dní v týdnu. Tím se postupně buduje páteřní síť, na které bude stát tuzemské zdravotnictví v příštích letech, možná desetiletích.
Bylo by to v pořádku, kdyby u těchto zpráv nechyběl jeden podstatný rozměr. Zatím nikdo oficiálně neřekl, jaké nemocnice patří do kategorie okrajových a jaké mají nárok či povinnost zřídit urgentní příjem. Má to svůj smysl, protože tyto špitály budou pojišťovnami zvýhodněny při platbách.
O tom, kdo patří do obou seznamů, by se tedy mělo rozhodnout nějakým úředním dokumentem typu ministerské vyhlášky nebo vládního nařízení, který by vycházel z jasných kritérií či analýz a proti němuž by bylo možné podat námitky. Tento dokument však neexistuje a můžeme s napětím čekat, jak budou kategorie okrajových a urgentních nemocnic popsány v úhradové vyhlášce.
Čtěte také
Bohužel to vypadá, že popsány nebudou, nakonec nějaký seznam nemocnic nepatří do vyhlášky, která stanovuje obecná pravidla. Stále pravděpodobnější je vyhlídka, že ministerstvo zdravotnictví neoficiálně pojišťovnám sdělí, o jaké nemocnice jde, a protože má stát v radách pojišťoven dost zástupců, tak se pojišťovny budou doporučení držet.
Bylo by to zatím nejdrsnější porušení pravidel pro financování zdravotnictví, jak se definovaly záhy po listopadu 1989. Nejhorší z toho není, že svévolným rozhodováním kdesi v hlubinách úřadů vznikne korupční riziko. Podstatná je okolnost, že jde o první krok k tomu, aby vznikl systém, ve kterém se bude zdravotní péče platit podle toho, jak mají příslušná zařízení blízko k aktuální politické elitě.
Tím vznikne i nástroj, jak omezit třeba nemocnice, na kterých nebudou mít mocní mužové či ženy z Prahy žádný zájem. V každém případě bude zrušena jedna z hlavních předností polistopadového vývoje, tedy kontrola odborné i laické veřejnosti nad rozdělováním financí na zdravotnictví. Přidávání peněz okrajovým či urgentním nemocnicím je proto třeba ještě promyslet.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
