Petr Holub: Plnou parou do recese
Tuzemsko je v recesi a experti Čechy převážně uklidňují, že se nic strašného neděje. Ekonomikou smýkají poryvy globální nepohody, proto mělká recese v řádu desetin procenta nic strašného neznamená. Něco na tom bude.
Přesto se člověk nemůže zbavit otázky – co jsme udělali špatně, když se recese po dvou letech vrátila. Podobně nepříjemný pocit se objevil při poslední srovnatelné události tedy během krize po roce 2008.
Čtěte také
Také tehdy přišel nejdříve první šok způsobený kolapsem světového bankovnictví, kdy se ekonomika propadla v řádu pěti procent. V rámci boje s finanční krizí se státy dostaly do tak velkých dluhů, že je to donutilo šetřit a tím poslat ekonomiku znovu pod vodu v rámci dluhové krize. Také tehdy byla druhá recese ve většině zemí mnohem mírnější.
Příběh se opakoval po roce 2020. Nejdříve šok způsobený pandemií covidu a zřejmě příliš razantním omezením ekonomiky ze strany státních úřadů. Novým otevřením ekonomiky se ukázalo, že došlo k přerušení obchodních řetězců, což se zvláště projevilo v energetické krizi prohloubené ještě vpádem Ruska na Ukrajinu a v důsledku historickou mírou inflace. To způsobilo návrat mírnější recese do Česka. Možná se přidají ještě další země, naštěstí úterní čísla Eurostatu ukazují, že se Evropa jako celek recesi zatím vyhne.
Opakování negativní zkušenosti
Není pochyb, že Česko má při této krizi smůlu. Nejprve se připojilo k řadě jihoevropských zemí, které během pandemie omezily ekonomiku zvlášť razantně a zažily o to hlubší propad.
Čtěte také
Při druhém dějství patří Češi naopak k národům východu Evropy, které nejvíc trpí výpadky ruského plynu, nemluvě o tom, že se do Česka importuje vysoká německá cena elektřiny. To všechno jsou vnější vlivy, tedy osud. Přesto nelze popřít, že zdejší politici a ekonomové nedokázali najít žádné nástroje, které by zabránily, aby současná krize Čechy zasáhla snad nejvíc ze všech národů.
Možná dokonce ještě v rámci boje s pohromou přilévali do ohně benzin, konkrétně neomezeným financováním pracovníků, kteří nechodili do práce, nedomyšlenou daňovou podporou bytové výstavby, nepředloženým zvyšováním důchodů. Hlavním důsledkem byla logicky inflace nesrovnatelná s poměry ve většině evropských zemí, vedlejším účinkem nedostatek peněz, které by šlo využít k něčemu užitečnému, nejlépe velkým veřejným investicím.
Opakování negativní zkušenosti si přirozeně žádá nějaký závěr či poučení. Pokud se při minulé krizi vyvolala druhá vlna tím, že se příliš šetřilo, pak při té současné krizi stejně uškodilo, že se příliš utrácí. Stálo by za to si uvědomit nemilou, přesto nespornou skutečnost. Takhle malý stát není všemocný, nemůže rozhodovat o ekonomice. A pokud ji chce ovlivnit, pak by to měl činit s rozmyslem.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
