Petr Holub: Pravý důvod, proč škrtat v důchodech

Přesto je zákon nezbytným, dokonce správným opatřením. Jak známo, důchodový automat musel zareagovat na lednovou inflaci zvýšením procentní části důchodů o 11,5 procenta.

Čtěte také

Petr Holub: Reforma, nebo planý poplach

Tím by důchody v průměru vyrostly o 1700 korun měsíčně, výdaje systému by se zvýšily o 35 miliard a celkový schodek na důchodovém účtu by dosáhl sta miliard. Vláda místo toho zvýší procentní část důchodů o 2,3 procenta a zároveň všem důchodcům přihodí 400 korun na měsíc. Důchody pak vyrostou jen o 700 korun a náklady o 15 miliard.

Vláda tím zároveň zvýhodnila příjemce nižších důchodů, prý chtěla zabránit otevírání nůžek mezi chudými a bohatými. Zní to nevěrohodně. Podíl nízkých důchodů vůči těm vyšším by byl i bez vládního zásahu větší než v časech levicového premiéra Bohuslava Sobotky.

Smysl vládního opatření

Opoziční strany ANO a SPD si stěžovaly, že přece není možné děsit důchodce, kterým se náhle omezí již jednou slíbené zvýšení penzí. Senátorům v čele s Michaelem Canovem se zase nelíbil proces schvalování. Nelze přece využít podmínky legislativní nouze s odůvodněním, že bylo třeba okamžitě reagovat na lednovou inflaci, když se o prudkém zvýšení cen v lednu vědělo od října.           

Čtěte také

Petr Holub: Reforma důchodů? Třeba stačí jen uklidit

Nedomyšlenost vládní strategie potvrzuje také finanční rozměr problému. Od 1. ledna vláda zasáhla do důchodového automatu tím, že zvýšila ženám penze o takzvané výchovné a tím i výdaje systému o 20 miliard. O šest týdnů později změnila nastavení automatu ještě jednou, aby 20 miliard ušetřila. Jeden hot a druhý čehý, říká staré přísloví. Přesto existuje argument, který dává vládě za pravdu.

Nejde o samotné úspory, důležitější je hlubší smysl vládního opatření. Při poslední penzijní reformě, tzv. malé reformě z roku 2011, chtěli autoři zrušit paragraf, podle kterého musí vláda důchody valorizovat ve chvíli, když inflace překročí pět procent. „Bylo by možné toto ustanovení ze zákona vypustit a řešení ponechat na operativní změně zákona,“ stojí v dokumentech k reformě. Nakonec se tehdejší vláda takového kroku neodvážila s vysvětlením, že pětiprocentní inflace není pravděpodobná.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Teď všichni vědí, že inflace může být i 20 procent, proto se vláda může zachovat podle úvahy svých předchůdců. Zdání svévole pak může odvrátit s tím, že při příští novele důchodového zákona sporný paragraf o povinné valorizaci při pětiprocentním růstu cen opravdu vyškrtne. Logicky tím nemusí poškodit důchodce, ovšem vyhne se tím povinnosti navyšovat, když v systému nebudou peníze.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy