Petr Holub: Tři důvody, proč jsme v boji s krizí prohráli
O tom, že Česká republika krizové období nezvládla úplně dobře, se tak nějak všeobecně ví. Podle aktuálních výpočtů Eurostatu poklesla úroveň zdejšího domácího produktu loni na 91 procent z evropského průměru. Stejný pokles nejméně o dva procentní body proti roku 2019 zaznamenalo pouze pět dalších evropských zemí.
Tuzemce může utěšit, že k nim patří také sousední Německo a Slovensko. Ovšem jen tři země, vedle Česka ještě Španělsko a Francie, při té příležitosti vynaložily na boj s krizí tak ohromné částky, že se jejich státní dluh zvýšil o víc než 14 procent ekonomického výkonu země. Zmíněné státy se sice moc snažily, jenže jim to nešlo. A to otevírá otázku, kde se stala chyba.
Čtěte také
Při četbě materiálů týmu poradců NERV nelze přehlédnout, že věcným nesmyslem bylo snižování daní, v první řadě zrušení daně z nabytí nemovitosti. V plánu bylo, že se cena bytů sníží, jenže ve skutečnosti vyrostla, protože po zrušení daňové povinnosti se víc vyplatilo s byty spekulovat. Těžko to mohlo někoho překvapit, protože právě proti spekulantům byla tato daň zavedena. V důsledku zamrzl trh s byty.
Za druhé je sporné také zrušení superhrubé mzdy, které přišlo ve chvíli, kdy úspory domácností rostly, protože vinou karantény nebylo kde utrácet. Úspory tedy rostly ještě víc, což patřilo k hlavním důvodům, proč tuzemská inflace patří k nejvyšším v Evropské unii.
Když se státní peníze využijí rozumně
Z dokumentů lze vyčíst i třetí pochybení, totiž rozhodnutí vlády uhradit zaměstnancům mzdové náklady za dobu, kdy nemohli z důvodů karantény pracovat. Tím se snížila jejich produktivita a poté se ji nepodařilo zvýšit.
Čtěte také
Zní to jako abstraktní stížnost, ovšem stejně se snížila produkce a tím vznikla nutnost zbavit se neefektivních pracovníků. K propouštění nedošlo, ovšem jenom z toho důvodu, že inflace srazila reálné náklady na mzdy. Zaměstnanci sice dostali stejnou částku, po odečtení inflace to však bylo o 15 procent méně než rok předtím, a nikdo si netroufl říct o zvýšení.
Nižší mzdy vedly k nižší spotřebě domácností, která se podle statistického úřadu stala hlavním důvodem, proč zdejší ekonomika loni v létě neustála náraz inflace a propadla se do recese. Mzdy jsou ostatně hlavním zdrojem státních příjmů, tak je jenom logické, že spolu s nimi se do schodku propadl i státní rozpočet.
Ekonomika se řídí podle jednoduchých pravidel a není obtížné je následovat. Snížení daní může pomoci, pokud motivuje občany a firmy k prospěšným aktivitám. Nevadí ani růst státních výdajů, když se státní peníze rozumně využijí a v odvodech poplatníků do rozpočtu vrátí. Inflace nevadí, pokud stejným tempem rostou mzdy.
Tato jednoduchá pravidla tuzemská vláda a vlastně celá společnost ignorovaly. Další vysvětlení, proč jsme ve srovnání s ostatními v krizi prozatím neuspěli, už není potřeba hledat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
