Petr Šabata: Co by si měli říkat čeští a slovenští politici nejen za zavřenými dveřmi
Příští týden přijede do Prahy staronový slovenský premiér Robert Fico a tím se završí zdvořilostní kolečko návštěv po nástupu nové vlády v Bratislavě. Začne rutinní spolupráce dvou velmi blízkých sousedů a ukáže se, zda Ficův návrat – před volbami z Prahy s obavami sledovaný – vnese do skvělé spolupráce nějaký stín.
Podle dosavadních kroků nového kabinetu to vypadá, že problém nebudou pozměněné preference v zahraniční politice Slovenska, ale domácí kroky. Tam Fico a spol. jednají neomaleně a na hraně zákona, budou-li pokračovat, dřív či později se vůči nim bude muset vymezit i Česko.
Čtěte také
Fico vyhrál volby s hesly „ani náboj Ukrajině“, „žádné další protiruské sankce“ a s prokremelskou rétorikou. Nicméně na prvním summitu EU v Bruselu nakonec hlasoval pro všechny proukrajinské body usnesení, včetně vojenské podpory.
Vláda v Bratislavě teď sice neschválila další balík vojenské pomoci Ukrajině, ale dodávkám slovenských zbrojovek nebrání. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár pak na návštěvě v Praze řekl, že Ukrajině nabízí odborníky například na odminování území, v čemž jsou Slováci opravdu dobří.
Kdyby Slovensko čelilo seriózní kritice
Také návštěva ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka se rutinně týkala kontrol na hranicích a policejní spolupráce.
Čtěte také
Vít Rakušan se jistě ani za zavřenými dveřmi neptal, proč jeho slovenský kolega řádí v policii jak černá ruka a zbavuje se těch vyšetřovatelů, kteří pracovali na korupčních případech vedoucích do nejvyšších politických pater, až k Robertu Ficovi. Jedno z Eštokových personálních opatření hned zrušil soud.
Slovenská vláda se při čistkách ve státní správě ani nesnaží předstírat, že v souladu se zákony vyměňuje jen málo schopné lidi. Pokud dojde na prokuraturu a soudy, začne být situace opravdu vážná.
V připravovaném programovém prohlášení kabinet plánuje rozdělit před lety spojené veřejnoprávní rozhlas a televizi, což je výborná příležitost dosadit do vedení vlastní lidi a dostat je pod kontrolu, jako se to podařilo v Polsku.
Čtěte také
Vláda plánuje omezit financování neziskových organizací a v programu má i změny v systému voleb. Jsou to zatím jen náznaky, žádné Maďarsko Viktora Orbána nebo útok na soudy jako v Polsku. Ale rychlost, brutalita a účelovost nevěstí nic dobrého.
Vedení Strany evropských socialistů už pozastavilo členství dvou stran slovenské vlády – Smeru i Hlasu, a to kvůli jasnému odklonu od hodnot evropských socialistů a kvůli vládní spolupráci s extrémistickou Slovenskou národní stranou.
Když před slovenskými volbami vyjádřili prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský znepokojení nad vývojem na Slovensku, Fico se ohradil: „Rád bych požádal všechny české politiky, aby se nenechali přemluvit ke špinavé práci a nezasahovali do záležitostí Slovenské republiky.“
Vzhledem ke společné československé minulosti a slovenské alergii na český postoj staršího poučujícího bratra je Česko s případnými vyjádřeními ke kvalitě demokracie na Slovensku v nepříjemné pozici. Ale obě země jsou v Evropské unii, a kdyby Slovensko čelilo seriózní kritice, či dokonce sankcím ze strany EU, jako se to stalo Maďarsku a Polsku, nejpozději v té chvíli by měli také čeští politici pozvednout hlas. Právě v zájmu co nejlepších dlouhodobých vztahů. A nejen za zavřenými dveřmi.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
