Petr Šabata: Školy v uplynulém roce obstály, od vlády se dočkaly porušených slibů
Nejviditelnější změnou v právě skončeném školním roce byl odchod starého a nástup nového ministra školství. Ale poznamenaly ho i výraznější okolnosti. V první řadě příchod desítek tisíc dětí z Ukrajiny, potíže s financováním – a nejde jen o platy pedagogů a peníze pro akademické humanitní obory –, dále nezvládnuté přijímací řízení na střední školy a také nová nejistota, jak to vláda Petra Fialy s podporou vzdělání vlastně myslí.
V září nastoupilo do škol také víc než 50 tisíc dětí, jejichž rodiny musely uprchnout před válkou na Ukrajině. Po tisících přicházely už krátce po ruské agresi 24. února 2022. Mimořádné nasazení učitelů, ředitelů i dalších zaměstnanců škol trvá vinou nepříznivých okolností od jara 2020, kdy vypukl covid, bez vydechnutí už přes tři roky.
Čtěte také
Školy hned zkraje reagovaly na přijímání ukrajinských dětí ochotně, vstřícně a rychlou improvizací. Jak ukázala studie institutu SYRI, výsledky by byly lepší, kdyby od počátku měly jasnou metodickou podporu z ministerstva. Byly a jsou velké rozdíly mezi školami – ve výuce českého jazyka jako cizího jazyka.
A „přes snahu o sociální adaptaci ukrajinských žáků lze míru jejich začlenění v českých žákovských kolektivech považovat za spíše nízkou,“ uvádí studie. Česko ale v mezinárodním srovnání zvládlo integraci ukrajinských školáků velmi dobře. Podle výzkumu PAQ Research na konci roku 2022 docházelo do škol 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků.
Dále – zmatky kolem přijímacího řízení na střední školy vyvolaly mnoho vášní a ukázaly na roztříštěnost kompetencí, nekoncepčnost a zastaralost celého systému. A příští rok bude uchazečů o střední školy ještě víc.
Odepřená odměna
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v květnu nastupoval po Vladimíru Balašovi jako mnohem zkušenější politik s nadějemi, že v první řadě obhájí pro vzdělávání peníze, které vláda slíbila v programovém prohlášení.
Čtěte také
Už za Balaše totiž koalice vyhodila ze zákona o pedagogických pracovnících slib, že na 130 procent hrubé mzdy v ekonomice dosáhnou všichni pedagogové – tedy i asistenti, psychologové, speciální pedagogové – a nechala tam jen učitele. Navíc zamlžila základnu, z níž se bude 130 procent počítat.
Ale ostřelování pokračuje i za Beka – jeho vládní kolega ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS mu poslal neuctivý vzkaz v podobě návrhu státního rozpočtu na rok 2024 – pro školství nižšího o 30 miliard. Ministr Bek protestoval a řekl veřejně, že pokud by dostal jen navrhovanou částku, „určitě by nedělal ministra školství“.
Ale víc je ho slyšet na téma „prodloužení povinné školní docházky“ a „rušení 9. třídy“. To je ale velké nedorozumění. Šlo by o zásadní zásah do celé soustavy, se kterým teď nesouhlasí 75 procent ředitelů a který nelze zodpovědně stihnout do konce funkčního období této vlády. Doufejme, že to není jen pokus odvést pozornost od blížícího se střetu o finance na vzdělávání.
Přitom přijímání ukrajinských dětí – a předtím covid – zase jen potvrdily, jak se může stát spolehnout na učitelky, učitele, ředitele a další zaměstnance škol. Většina z nich si za právě skončený rok zaslouží vyznamenání, které jim ale vláda v podobě slíbených platů odpírá.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Související
-
Petr Šabata: Proč si ve vyspělejších zemích, nikoli v Česku, učitele hýčkají
Kdykoliv se začne mluvit o vzdělávání, novém či minulém ministrovi, nebo o penězích pro školství, objeví se v debatě záhy platy učitelů. Není to zjednodušující pohled?
-
Petr Hartman: Dávat sliby je snazší než je plnit, což platí i pro platy učitelů
Slibem neurazíš, tím se řídí politici. Problém nastává, když se má od slibů přejít ke konkrétním činům. Příkladem může být dění kolem platů pedagogických pracovníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
