Pius XII. – oběť mýtů a polemik. Vatikán otevírá tajné archivy z druhé světové války

29. únor 2020

K 80. výročí volby Eugenia Pacelliho na Svatý stolec se papež František rozhodl, že na den Pacelliho narozenin 2. března 2020 zpřístupní tajné vatikánské archivy z druhé světové války.

Aktuálním počinem papeže Františka svítá naděje pro badatele, historiky a laickou veřejnost, že osobnost Pacelliho, který přijal jméno Pius XII., bude znovuobjevena v jiné dimenzi.

Papež Pius XII. v roce 1957

Pontifikát Pia XII. (1939-1958) představuje vrchol i závěr tzv. piánské epochy (od Pia XI. po Pia XII.). Římský biskup a šéf katolické církve Pius XII. (Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli) byl v čele církve v době nejtěžšího zápasu Evropy o mír a stal se obětí mýtů a proticírkevních polemik.

Svými obdivovateli byl pokládán za asketu a „svatého Boha“, ale měl i své odpůrce, kteří ho kritizovali za údajné „veřejné mlčení“ vůči genocidě a jeho nestrannou politiku během druhé světové války.

Toto téma se stalo klíčovým po válce a je aktuální i dnes, kdy Vatikán v březnu 2019 oznámil, že v roce 2020 na Pacelliho narozeniny (2. března) zpřístupní archivy, aby se veřejnost přesvědčila o skutečném postoji Pia XII. během druhé světové války.

Jednodenní konkláve

V době, kdy papež Pius XII. vstupoval do svého pontifikátu, byla Evropa ohrožena válkou a spekulovalo se o tom, jestli nová hlava Vatikánu bude nakloněna Hitlerovi a Mussolinimu a upevní tak diktátorskou osu Berlín – Řím.

Logo

Postoj nového papeže k vyhrocené situaci zajímal celý svět, včetně medií. Obraz volby a korunovace nového papeže se objevoval na stránkách světových, celostátních i regionálních periodik včetně těch katolických a papežův projev vysílal vatikánský rozhlas do celého světa.

Mediální obraz nově zvoleného papeže se na počátku jeho pontifikátu teprve formoval. Postupně se jeho osobností zabývali badatelé, historici a spisovatelé literatury faktu. V čele katolické církve stál v době, kdy se Evropa potýkala se dvěma totalitními režimy – nacismem a komunismem.

Konkláve se odehrálo během čtyřiadvaceti hodin a bylo nejkratší v dějinách 20. století. Katolická církev tak po staletí porušila tradici a po jednodenním konkláve ve třetí volbě zvolila dne 2. března 1939 Pacelliho, na den jeho narozenin.

Korunovace byla stanovena na 12. března 1939 v chrámu sv. Petra a užž týden předtím si žádalo o rezervaci 250 tisíc lidí. V novinách se objevovaly výzvy, aby lidé už nezasílali rezervace, protože korunovace bude veřejná. Byl o ni mimořádný zájem.

O životě, o nesnadném období Pia XII. a historických souvislostech spojených s tímto kontroverzním papežem si více poslechněte v Historii Plus.

Významné mezníky života Pia XII.:

Pius XII., původním jménem Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli
(nar. 2. března 1876 v Římě – 9. října 1958 v Castel Gandolfo)

Pocházel z tradiční konzervativní právnické rodiny. Navštěvoval státní základní školy a ukončil své střední vzdělání na Institutu Visconti, studoval na Institutu Appolinare na Lateránské a Gregoriánské univerzitě, kde získal titul z práva a teologie. V roce 1899 byl vysvěcen na kněze a v roce 1901 byl jmenován do papežského státního sekretariátu. Později pracoval pod vedením Pietra kardinála Gasparriho při přípravě nové kodifikace kanonického práva. Vyučoval také mezinárodní právo a diplomacii pro papežské diplomaty v Římě. V roce 1914 byl jmenován tajemníkem Kongregace pro mimořádné záležitosti a v roce 1917 nunciem (vyslancem) pro Bavorsko. V roce 1920 byl vyslán jako první apoštolský nuncius do nové německé Výmarské republiky. Podílel se na realizaci konkordátu Svatého stolce s Hitlerovým Německem (1933), i když se od počátku obával neúspěchu. Pacelli připravil v utajení protinacistickou papežskou encykliku s představiteli německého kléru, biskupy Adolfem Bertramem, Michaelem von Faulhaberem, Karlem Josephem Schulterm, Clemensem Augustem von Galenem a Konradem von Preysingem. Byla čtena na Květnou neděli 21. března 1937 v katolických kostelích. V roce 1939 vstupuje do pontifikátu, kdy si vytyčil tři cíle: vytvořit nový překlad Žalmů, definovat dogma o nanebevzetí Panny Marie a rozšířit archeologický průzkum pod Svatopetrskou bazilikou.

autor: Lenka Kopecká
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.