Plánovaný zákaz staveb skladů na nejkvalitnější zemědělské půdě ohrozí konkurenceschopnost Česka, varuje investor

Votruba upozorňuje, že zákaz týkající se výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar, se nevztahuje na výrobu. Ta se ale podle něj bez skladů neobejde.

„Výrobu určitě nechceme zakazovat ani výrazně omezovat, protože bychom tím Česko připravili o konkurenceschopnost. Ale každá výroba potřebuje sklad. A pak jde určitě o víc než hektar. Takže pokud by byl zákaz jen s touto jednou výjimkou, přijdeme o obrovské množství projektů. Víc než polovina průmyslových zón by vypadla z možnosti nabízet je investorům s větší výrobou, která také potřebuje sklad. A týká se to i brownfieldů.“

Čtěte také

Ornice, která nám ročně odteče, by naplnila neuvěřitelné dva miliony sklápěcích tatrovek

„V podstatě se zamkneme do klece a zahodíme klíč,“ naznačuje.

Smetana (KDU-ČSL) poukazuje na to, že se omezení na smíšené provozy, jako je výroba se skladovacími prostory, nevztahuje.

„Navíc součástí řešení je přechodné období pro využití ploch, které jsou už k účelu vymezeny v územním plánu obcí. Takže tyto obavy nemám. Navíc Hospodářská komora připravuje komplexní pozměňovací návrh. S některými návrhy jsme se seznámili a najdeme v určitých věcech kompromisní řešení,“ vysvětluje.

Připomíná například stavění do patra. „Tam v minulosti z nepochopitelných důvodů v některých případech docházelo k zamítání a Hospodářská komora po tomto řešení třeba volá. Další kompromis, který mohl nastat, jsou směny s pozemky, které již jsou vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a jsou určeny k zastavení,“ popisuje.

„Výjimek je celá řada, proto si nemyslím, že bychom se do nějaké klece zavírali,“ dodává poslanec KDU-ČSL.

Nejpřísnější omezení v Evropě

Votruba nepopírá, že je potřeba zemědělskou půdu chránit a nějaké zpřísnění považuje za relevantní, novela je ale podle něj přísná extrémně. Pokud by prošla ve stávající podobě, mělo by podle něj Česko nejpřísnější omezení ze všech zemí Evropské unie.

„Byli bychom jedinou zemí, která má takový plošný zákaz v zákoně. Ano, přechodné období tam naštěstí je, ale pět let je moc krátká doba. Vím, jak dlouho u nás trvá plánování a výstavba,“ nastiňuje.

Čtěte také

V Česku sice postupně mizí zemědělská půda, podstatnější ale je, jak se s ní doopravdy hospodaří, tvrdí geobotanik

V Česku navíc podle něj nedochází k výraznému odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu.

„Pro výrobu a skladování ročně vyjmeme z první a druhé bonity půdy v průměru 80 hektarů. Vzhledem k tomu, že máme 1,65 milionu hektarů, pokud bychom pokračovali v odjímání tak, jako dosud, trvalo by celých 11 tisíc let, než bychom odejmuli veškerý půdní fond. Takže je to mnoho povyku pro nic a to zpřísnění je zbytečně přísné,“ konstatuje Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice.

Podle posledních dat ministerstva životního prostředí přišel půdní fond v roce 2021 o 343 ha nejkvalitnější půdy, z toho ale pouze 68 připadá na sklady a haly, které novela zakazuje.

„My v žádném případě nechceme omezovat průmysl, který přináší větší přidanou hodnotu. Což ale není skladování. Navíc, když jsme u statistik, Česká republika má jednu z největších ploch pro skladování v Evropě a největší ve střední Evropě. Na jednoho občana připadá zhruba jeden metr čtvereční skladovacích ploch,“ říká místopředseda zemědělského výboru, poslanec KDU-ČSL Karel Smetana.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.