Plavu si, ani nevím jak, hlavně že mám střechu nad hlavou. Historie krytých bazénů v Praze
Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.
Víte, jaké unikátnosti najdeme v čestlickém Aquaparku či bazénu pražské Slavie ve Vršovicích? Co stálo na místě, které dnes krášlí legendární plavecký stadion v Podolí? A jak dlouho se stavělo špičkové aquacentrum Šutka? I to se z cyklu dozvíme. Zavedeme vás do bazénů, z kterých dýchá historie, i do těch moderních. K těm prvním beze sporu patří bazény AXA, YMCA, sokolské plovárny v Tyršově domě a v Riegerových sadech na Vinohradech, a bazén v základní škole řádu svaté Voršily v Ostrovní ulici. Bazény tu jsou součástí cenných paláců, které zaslouží památkovou ochranu. Moderní architektura s unikátní vybaveností se pak snoubí například na zmíněné Šutce, ve vodních rájích v Čestlicích a na Barrandově, a třeba i na Slavii v Edenu. Ale taky v některých specializovaných nemocničních bazénech.
![V úterý večer 1. března 1949 v 19:30 hodin bylo slavnostní otevření lázní Axa, při čemž byl uspořádán plavecký závod o "Velkou cenu hlavního města Prahy". Zahájení večera provedl primátor hlavního města Prahy dr. V. Vacek.](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/lightbox/public/images/744b889c1b57db2523f0b559beb44b4a.jpg?itok=GmTwTLlk "V úterý večer 1. března 1949 v 19:30 hodin bylo slavnostní otevření lázní Axa, při čemž byl uspořádán plavecký závod o "Velkou cenu hlavního města Prahy". Zahájení večera provedl primátor hlavního města Prahy dr. V. Vacek. | foto: Josef Novák, ČTK")
Zcela výjimečný je pak plavecký stadion v Podolí, který byl projektován a vystavěn tak, aby splňoval olympijské normy, a přitom jde o vynikající architekturu, která svému místu dělá čest už od roku 1960. Areál stojí pod skálou, bývalým lomem, a vlastně tak tvoří jakési nové podskalí. Padne sem podobně, jako třeba ještědská věž na horu Ještěd.
Takže plavky s sebou, a vzhůru za pohybem; kryťáky jsou po Praze rozmístěny rovnoměrně, takže si každý jistě najde ten svůj. Tělo bude rádo. Ostatně – do plavek se nejlíp hubne právě v plavkách.
Související
-
Kdysi plné života a radosti, dnes jen zříceniny. Smutné konce pražských plováren na Vltavě
Vltavské břehy byly kdysi obsypány důmyslně vymyšlenými koupališti, z nichž mnohé pojaly přes tisíc návštěvníků a ozýval se odsud dětský smích.
-
Koupaliště na pražských potocích, rybnících a přehradách. Některá zanikla, jiná žijí dodnes
Nejen Vltava skýtala Pražanům možnost smočení v horkých dnech. Koupaliště a plovárny rostly i na jejích přítocích, potocích, rybnících a přehradních nádržích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
