Po kom to dítě je? Některé geny přetrvávají i 14 generací, upozorňuje Cajthamlová
„Pokud otázku ‚Po kom to dítě je?‘ říkáte v negativním smyslu, provádíte sebekritiku,“ upozorňuje psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová v pořadu Dva na Dvojce.
Po kom to dítě je? Tuhle větu občas pronese každý. „Některé geny přetrvávají i 14 generací. Pokud ale nemají příznivé prostředí, nemusí se projevit,“ vysvětluje psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová.
„Měla jsem protivnou učitelku na matematiku, ale výbornou na přírodovědu. Proto jsem se na ni zaměřila. Žák si vybírá vzory, které mu jsou srozumitelné. To je genetika. Ale pokud je mu ten vzor lidsky protivný, rozhodne se na to nesoustředit a ty geny nevyužije.“
„Pokud otázku ‚Po kom to dítě je?‘ říkáte v negativním smyslu, provádíte sebekritiku,“ míní. „Dítě totiž mačká přesně ten knoflík, který rodiče naštve. Některé věci totiž vidíme na jiných, ale ne na sobě. Přitom jsme úplně přes kopírák.“
Vyprávění o předcích posiluje sounáležitost
Jak dodává Kateřina Cajthamlová v pořadu Dva na Dvojce, vyprávění o předcích je pro dítě důležité. „Třeba řekněte: Myslím, že jsi šikovný po dědečkovi. Zvyšuje to pocit sounáležitosti s celým rodem i sebeúctu.“
Co říct na otázku „Po kom to mám?“ adoptovaným dětem? „Důležitá je vřelost. Můžete říct, že v jeho rodu byl někdo manuálně zručný nebo laskavý. To pomáhá dětem využít svou genetickou výbavu co nejefektivnějším způsobem.“
Po kom je Kateřina Cajthamlová? Jak si vybíráme přátele? Mohou být důležitější než rodiče? Jak si dcery vybírají ženské vzory?
Související
-
Návod na řešení krizí si bereme z rodiny, říká psychoterapeutka
Krizi nedokáže člověk běžnými prostředky zvládnout. Cítí se ohrožený, zažívá úzkost, ochromení. Jak se s krizí vyrovnat, radí psychoterapeutka Jana Tamchynová.
-
Smutné děti. Příčina může být podle psychologa v rodině i v genech
U malých dětí by měl smutek trvat pár hodin. Pokud trvá v řádu dní, je problém, varuje psycholog Jeroným Klimeš. Rodí se děti smutné nebo je ke smutku dovedou okolnosti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
