Po židovské rodině Kende zůstala v Budějovicích vila. Nacisté v ní vybudovali cely, teď dům patří městu

Po položení pěti Kamenů zmizelých před Kendeho vilou následoval kulturní program, během něhož zazněla i skladba Píseň beze slov od Rudolfa Kendeho, který jako jediný z rodiny přežil nacistický koncentrační tábor.

Velmi dobře zachovalý rodinný dům nedaleko centra Českých Budějovic pochází z roku 1920. „Díváme se na schodiště do prvního patra, na stěny obkládané dřevem, štukovou výzdobu. Všechno původní z 20. let minulého století, kdy vila vznikla,“ ukazuje historik Jan Ciglbauer.

V domě zůstalo i nádobí a kuchyňské vybavení. „Po druhé světové válce vilu koupila rodina doktora Vašátka a žila tady. Pan Vašátko zemřel před několika lety a v rámci dědictví se vila nakonec dostala do prodeje. A za celou tu éru tady neprobíhaly žádné významné stavební úpravy,“ vysvětluje historik.

Během období druhé světové války prostory využívali nacisté. „V Kendeho vile se zpočátku usadila říšská bezpečnostní služba. Jak se pak agenda těch úřadů, hlavně gestapa, rozrůstala, některé objekty přestaly stačit. Během léta 1939 tedy došlo k takovému přeskupení a do vily se nastěhovala německá kriminální policie, která tu zůstala až do konce války,“ říká Jan Ciglbauer.

Čtěte také

Hodně pozdě, ale lepší než vůbec. Nové Kameny zmizelých v budějovických ulicích připomínají oběti holokaustu

Nacistická kriminální policie v domě vybudovala i cely. „Celá vila je podsklepená a jsou tam dochovány tři cely, které mají i původní dveře včetně okýnek na jídlo. Vilou totiž za éry kriminální policie prošla řada zatčených, třeba mlynářů za nedovolené mletí, hospodářů a řezníků za nedovolené porážky. Takovou zajímavostí je, že jedna z cel byla pravděpodobně i přímo ve vile nahoře, kde rodina Vašátků měla koupelnu,“ dodává historik. Dokladem vězeňské doby jsou dodnes i dveře bez kliky.

Kendeho vilu koupilo letos město České Budějovice za 20 milionů korun od soukromého vlastníka. Uvnitř by mohla v budoucnu vzniknout expozice odkazující na původní židovské majitele.

„Vyjednáváme s městem o tom, že by v této vile mohl mít sídlo projekt pro Evropské hlavní město kultury 2028, který se jmenuje Centrum Trojmezí. Domníváme se, že by to mohl být ideální živý kulturně společenský bod na mapě města, kde bychom mohli nejenom připomenout židovskou historii, ale zároveň i německou a rakouskou minulost celého regionu,“ potvrzuje ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.

Kendeho vila v Otakarově ulici v Českých Budějovicích je v současnosti veřejnosti nepřístupná. Zájemci se ale do domu můžou podívat při zvláštních příležitostech, jako jsou například Dny evropského kulturního dědictví.