Politici se k nám nehrnou, musíme hledat cestu k nim, směje se oceněný komentátor Petr Nováček

Jakou vlastnost má mít politický komentátor? „Musí být hodně vytrvalý. Politici se k vám nehrnou, musíte si najít cestu k nim. Když vznikaly politické straty, byl jsem pryč 32 víkendů v roce. Musíte si udržovat odstup, protože se stýkáte s lidmi odleva doprava. Nemusím přijít s informací jako první, ale třeba za dva dny zjistím, že se mi hodí, protože už tehdy dotyčný naznačil, že určitý vývoj nastává.“

Téma mé práce prý bylo explozivní

„Já jsem chtěl dělat vědu, vystudoval jsem dějiny a češtinu. Zajímalo mě období po uchopení moci Hitlerem. Připravoval jsem se na zkoušky, abych mohl získat titul CSc. Dodnes ho nemám. Říkali, že je moje téma explozivní, že by o tom museli vědět na městském výboru strany, že musíme počkat. Byla to 70. léta. Pak mi došla trpělivost a přesunul jsem se do Zemědělských novin, což byly tehdy noviny druhé třídy. Byla tam spousta lidí kádrově vadných. A byl jsem tam až do revoluce.“

Petr Nováček má slabší oči. Má jiný smysl, který by oční vadu vyvážil? „Já dobře slyšel a dobře jsem si všechno pamatoval. Narodil jsem se se šedým zákalem, který přešel do zeleného. Do tří let jsem měl devět očních operací. Stejně jsem seděl v první řadě a moje brýle byly jako lupa. Dneska už vidím strašně málo, ale pořád si dobře pamatuji. Nepíšu si poznámky, protože bych to po sobě stejně nepřečetl.“

Přemýšlel, zda přijmout státní vyznamenání? Proč poslouchal ve dvanácti letech projevy Antonína Novotného? Vrátí se do politiky opět ideje, až přijdou mladí lidé?