Politoložka Vladimíra Dvořáková: Stát nehospodaří účelně. Jednodušší než náprava je ale osočit úředníky z NKÚ z neznalosti
Národní kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Prověřil majetek a peníze státu v objemu osmdesáti tří miliard korun. Podal šest trestních oznámení kvůli podezření z podvodu, dotačního podvodu a porušení při správě cizího majetku. Co si ze zjištění kontrolorů odnést? Jak efektivně vynaložil stát veřejné peníze? Politoložka Vladimíra Dvořáková ještě zhodnotí fungování české akademické sféry, financování výzkumu i odchod špičkového vědce na umělou inteligenci.
„Ve zprávě Národního kontrolního úřadu (NKÚ) není podstatných ani tak oněch šest trestních oznámení, jako spíše to, že kontroloři nevidí dlouhodobě účelnost ve vynakládání peněz,“ poznamenává v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.
Opakovaně se ukazuje, že účelnost je velmi malá. „Mnoho cílů, které byly ve strategických záměrech vlády, nepřinesly očekávané výsledky, přestože na ně byly vynaloženy nemalé peníze. Ať už jde o digitalizaci státní správy nebo o ústavní péči a vytváření podmínek pro péči náhradní.“
Nulový efekt
Slib digitalizovat agendu státu do roku 2025 byl místo toho odložen na rok 2027. Ani loni se podle NKÚ výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Nesplněno má podle kontrolorů ani ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví, které ani za 16 let nedokončily transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
Čtěte také
„Je to neuvěřitelné. I přes vynaložené prostředky to nevede k efektům, které bychom potřebovali,“ zdůrazňuje Dvořáková, podle níž má celá situace velmi silné dopady na společnost.
„Ať už se to týká dětí, které mají bez rodinné péče mnohem horší vstup do normálního života, nebo neustálých pokusů o digitalizaci státní správy. Problém skutečně netkví v tom, že by byly prostředky zneužity nebo rozkradeny, ale v účelnosti jejich vynaložení a v tom, že jsou změny neprofesionálně připravené.“
Náprava v nedohlednu?
Zoufalé je podle Dvořákové hlavně to, že i když NKÚ na problémy rok co rok upozorňuje a vydává doporučení, k nápravě nedochází. „NKÚ prezentuje své výsledky na vládě i na patřičném výboru Poslanecké sněmovny. Přesto tu není nikdo, kdo by kontroloval, zda došlo k nápravě.“
Čtěte také
Inspiraci bychom podle politoložky ale měli. Například v Německu rozpočtový výbor neschválí rozpočet, pokud nemá zprávu o tom, jak bylo naloženo s nálezy kontrolního úřadu.
„U nás ale vládne dlouhodobě naprostý nezájem cokoli v této oblasti měnit. Mnohem jednodušší je říct, že to jsou vlastně jen účetní, kteří tomu nerozumějí nebo kteří někde něco špatně spočítali.“
Přesto by se podle Dvořákové daly ve zprávě NKÚ najít i pozitivní příklady. Například fungování Českého statistického úřadu nebo spuštění systému DiPSy, který umožňuje přihlásit se na přijímací zkoušky na střední školy on-line.
Související
-
Jaké jsou dnešní SOS dětské vesničky? A bude dostatek pěstounských rodin?
Jsou SOS dětské vesničky stejné jako ty, které u vznikly před 55 lety? Měl by pěstoun podporovat kontakty dítěte s jeho biologickou rodinou, pokud je to pro ně bezpečné?
-
Ekonom: Pro nastartování důchodového systému je nutné získat důvěru populace. To se zatím nedaří
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není Česko dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Jak hodnotí výsledky zprávy NKÚ ekonom Richard Hindls?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.