Posiluje referendum demokracii? Je to otázka nastavení pravidel, míní expolitik Dienstbier. V praxi nepůjde uhlídat, říká sociolog Jandourek

Advokát a bývalý sociálně demokratický politik Jiří Dienstbier během svého působení ve vládě před deseti lety sepsal o referendu návrh ústavního zákona.

„Referendum by mělo být součástí našeho ústavního pořádku, měla by být možnost, aby lidé rozhodovali v referendu na základě svého vlastního přání, vyjádřeného kvalifikovaným počtem podpisů pod peticí. Referendum by nemělo být každodenním nástrojem, spíše mimořádnou záležitostí,“ říká.

Čtěte také

O vstupu do Evropské unie jsme rozhodli před 20 lety. Tehdy prezident Klaus ale neřekl, co si o referendu myslí

„Samozřejmě, že známe příklady referend ze zahraničí, která nebyla úplně šťastná. Konkrétně třeba o brexitu, které muselo u každého vyvolat otázky, zdali je to ten ideální způsob rozhodování,“ dodává.

Sociolog a novinář Jan Jandourek ze serveru Forum24 ve svých textech varuje před riziky spojenými s referendem.

„Nemyslím si, že je zákon o obecném referendu krok špatným směrem. Pokud je nějaká možnost, kterou mohou mít občané, aby se vyjádřili, není důvod jim ji upírat. Jde o to, že referendum asi nenaplní ta očekávání, která by podle tezí nebo učebnic mělo, kdy se lidé kvalifikovaně vyjádří k nějaké otázce a poté nastane jakýsi klid a shoda ve společnosti,“ namítá.

Rizika referend

Podle Jandourka je největším problémem referend fakt, že vykonaná rozhodnutí bývají na dlouhou dobu, a když lidé změní názor, nemohou jej znovu vyjádřit.

Dienstbier podotýká, že se často nedá snadno opravit ani rozhodnutí bez referenda. „U každého referenda, které by se potenciálně konalo, je velmi důležité nastavit pravidla tak, aby lidé měli k dispozici kvalifikované informace před rozhodnutím. To znamená jak informace svědčící pro, tak i proti.“

Čtěte také

Co se pokazilo brexitem a jak to můžeme napravit? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster

Jandourek nesouhlasí. „Lidé se na základě ověřených informací budou rozhodovat jen teoreticky. Prakticky si nemyslím – takový brexit vypadal úplně jinak. Byla to marketingová záležitost, kdy za pomoci ukradených dat z Facebooku podezřelou cestou přes Rusko společnost Cambridge Analytica provedla microtargeting (mikrocílení) a přesvědčila lidi o naprostých nesmyslech, které strůjci brexitu klidně s úsměvem popřeli,“ říká. Podle něj se taková kampaň nedá uhlídat.

„Existuje otázka, v jakých věcech referendum vůbec připustit. Byl bych nerad, kdybychom připouštěli referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie právě proto, že se jedná o velmi komplexní rozhodnutí a rozhodovaly by tam spíše emoce. Je to otázka nastavení pravidel,“ míní Dienstbier.

„Například je možné nechat otázku přezkoumat Ústavním soudem, zda je korektně položená a jestli na ni lze odpovědět, aniž by to bylo v rozporu například s ústavními principy.“

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.