Poslední rok mě vrátil k fascinaci cirkusovým uměním, říká principál Rosťa Novák

„Vládní rozhodnutí naprosto respektujeme, ale kvůli absurditě toho, jak spolu komunikuje vláda, jsme nevydrželi být pasivní. Přijde mi, že je to o egu jednotlivce, a ne o společném zájmu. Proto jsme reagovali projektem Umělec v izolaci, kdy se 23 umělců nechalo postupně na 24 hodin nonstop zavřít na jeviště po dobu prvního lockdownu,“ popisuje Novák.

„V divadle jsem jako malý vyrůstal. S babičkou a dědou jsem jezdil na zájezdy. Fascinovalo mě dívat se na divadlo z portálu nebo z lávky. O to víc jsem se toho bál. Zjistil jsem to ale až před třemi lety. Byl to obyčejný strach z toho, že nenaplním očekávání okolí rodiny a širší veřejnosti. Bál jsem se, že mě budou brát jako potomka, který to nedělá tak dobře jako jeho předci,“ říká Rosťa Novák, potomek slavného českého loutkáře Matěje Kopeckého.

O Rosťovi Novákovi

Rostislav Novák mladší je český herec, potomek slavného českého loutkáře Matěje Kopeckého a principál divadelního cirkusu Cirk La Putyka, který v roce 2009 založil s bratrem Vítkem. Za prvních deset let existence souboru vytvořil přes 20 projektů, spolupracoval s víc než 300 umělci 25 národností a navštívil 21 zemí. K završení desetiletých oslav plánoval na loňský rok velký mezinárodní projekt Cesty, který je ale zatím odložen na neurčito. Po uzavření divadel v důsledku pandemie hrál se souborem pod okny domů, na ulicích nebo v prázdných uměleckých prostorech, ze kterých představení streamoval prostřednictvím platformy Film Naživo. Tu spoluzaložil s Viktorem Taušem a Štěpánem Kubištou. Letos v březnu byli za projekt oceněni soškou Českého lva. Samotné divadlo Cirk La Putyka bylo Cenou divadelní kritiky oceněno jako divadlo roku 2020.

Jak vnímá opuštění divadelního prostoru a ztrátu přímého kontaktu s divákem? Je pro něj víc práce choreografa, režiséra nebo herce? Jak jako principál zareagoval na výrazné omezení živé kultury? Co si představuje pod pojmem „nový cirkus“? A jak vypadalo jeho dětství v umělecké rodině? Poslouchejte v Rozhovoru Martina Minhy.