Používáte v práci pilu, brusku, jste v hlučném prostředí? Pak je podle lékařů vaše zaměstnání rizikové
Pracovní lékařství zkoumá nemoci ve vztahu k našemu pracovnímu prostředí, k podmínkám profese a k její náplni. Každý člověk je ale jiný, a tak do hry vstupují i čistě individuální faktory. To, co se jednoho skoro nedotkne, druhému škodí. Jak se posuzuje, která práce je riziková, v magazínu Zdravíčko vysvětluje Aleš Hejlek, primář oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice.
Vodítkem pro určení rizikové práce je třeba splnění některého ze třinácti rizikových faktorů. „Riziko biologických činitelů, dříve třeba infekce, fyzikální faktory, ionizující záření, vibrace přenášené na ruce, celkové vibrace, elektromagnetické záření, hluk a tak dále,“ vyjmenovává Aleš Hejlek.
Lékaři také zohledňují, jestli práce vyžaduje speciální zdravotní způsobilost. „To jsou například profesionální řidiči, práce ve výškách, práce v noci… Tam nejsou ty rizikové faktory, ale cítíme, že je to něco zvláštního. Například práce v noci nemůže vykonávat člověk, který má záchvatovité onemocnění, ten nemůže mít nepravidelný režim a v noci bdít, protože se vystavuje riziku zvýšení záchvatů,“ popisuje primář.
Rizikové jsou podle něj většinou ty práce, při nichž se používají různé nástroje. „V zahradnictví křovinořez, v těžbě motorová pila, ve strojírenství brusky nebo různá břemena, která ti lidé přemisťují, ale úplně nejčastější rizikový faktor je hluk,“ uvádí.
S některými profesemi souvisí vysoká míra stresu. „Stres je předmětem mnohých studií, ale je třeba říct jednu základní věc – stres a poškození z chronického stresu, třeba syndrom vyhoření, má svůj dopad jenom v hodnocení té zdravotní způsobilosti k práci. V nemocech z povolání žádná položka týkajícího se poškození psychiky není,“ komentuje Aleš Hejlek.
Celý rozhovor o rizikové práci a nemocech z povolání s Alešem Hejlkem, primářem oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Špatná volba zaměstnání může člověku zničit zdraví, upozorňuje lékař tradiční čínské medicíny
Člověk je strom, který vyrůstá z kořenů svých vloh. Tím, jak se o sebe stará a sám sebe vnímá, tvoří svůj kmen. Z poetické teorie vychází „radar tradiční čínské medicíny“.
-
Krizi řeší tabletka, ale o záda je třeba se starat hlavně ve chvílích, kdy nebolí, radí neurolog
Až 90 procent Čechů alespoň jednou za život zažilo úpornou bolest zad. Za ní ve valné většině případů nestála vážná příčina. Bolestivá záda ani nelze zázračně vyléčit.
-
Lidské tělo má svou paměť. Kvůli ní nás může trápit bolest i bez fyzické příčiny, líčí fyzioterapeut
Zatoulané bolesti, které vyzařují z jednoho místa a projevují se na úplně jiném, existují. Setkává se s nimi fyzioterapeut Jaroslav Zeman z českobudějovického studia Úleva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
