Pověst z Litoměřicka: Když se neposlouchá dobrá rada…
Podle pověsti existují bylinky, ale i kořínky, které otevřou každé dveře, i kdyby byly na deset zámků. A jeden dokonce otevírá vstup k pokladům.
Získat takový kořínek není nic jednoduchého. Najít ho totiž umí jen datel a občas ho přinese do hnízda, kde má mladé. Tomu ho je třeba ve správnou dobu a za určitých okolností ukrást. Při tom se ale kořínku nikdo nesmí dotknout holou rukou, jinak svou kouzelnou moc ztratí.
A právě takový kořínek se podařilo získat ovčákovi, který hlídal stádo u Žitenic. Když pak jednou zase sledoval pasoucí se ovce a přemýšlel, jak kořínek využit, zjevila se před ním žena. Celá v bílém, na hlavě korunku.
„Neváhej a pojď za mnou. Kořínek vezmi s sebou,“ řekla.
Provedla ho skálou do podzemí, kde se před nimi objevil sál. A uprostřed dveře.
„Otevři je,“ přikázala mu paní. Ovčák kořínkem, který měl opatrně zabalený v šátku, klepl do dveří a ty se rozlétly dokořán. Za nimi byl další sál a plný zlata.
„Vezmi si, kolik uneseš, ale běda, když zapomeneš na to nejdůležitější,“ dodala ještě paní a zmizela.
Ovčák už ale její slova příliš nevnímal, byl oslněný leskem zlata. Nabral si ho do kapes, do čepice a dokonce sundal i kazajku, aby do ní něco mohl nasypat. Sotva šel, jak se pod svým nákladem prohýbal. Jak vyšel ze dveří sálu, ty se zabouchly.
Ovčák se dovlekl domů celý zmožený z těžkého nákladu. Hodil všechno na zem a šel spát. Ráno vstal celý natěšený, že je z něj boháč. Ale na podlaze chalupy a v kazajce bylo jen bláto.
Ovčák byl zmatený. Udělal jsem něco špatně – přemýšlel. Nic ho nenapadalo, jen snad to, že ho bílá paní podvedla.
„Vezmu kořínek a dojdu si pro nové zlato,“ řekl si. Pak si ale uvědomil, že kořínek zůstal ležet v podzemí u zlata. Pochopil, co se stalo. Zapomněl na místě to nejdůležitější, co se ani zlatem nedá zaplatit. Bílá paní ho varovala…
Často pak hlídal hnízdo datla, aby získal nový kořínek. Pták už ale žádný nepřinesl a ovčák zemřel jako chudák. Dobré rady se mají poslouchat.
Související
-
Pověst z Chomutovska: Proč poblíž Údlic běhal ohnivý muž
Kdysi prý lidé vídávali v lese, který se táhl mezi Údlicemi a Chomutovem, ohnivého muže. Podle pověsti se v něj proměnil jeden místní opilec.
-
Pověst z Teplicka: Na hradě Osek je prý dodnes poklad, ale nedostane ho hned tak někdo
Není pomalu na severu Čech hrad, kde by podle pověsti nebyl ukrytý nějaký poklad. Žádný div, že tedy i na hradě Osek, dříve Rýzmburku.
-
Pověst z Teplicka: Hledáte klid v duši? Počkejte na průvod duchů
Kdo hledá klid na duši, může zajet do Krupky. Měl by si k tomu ale vybrat některý křesťanský svátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
