Pracovní písně jsou stále aktuální. Člověk má potřebu se vcítit i do světů, které přímo nezažil
Co přináší pracovní písně a balady, které přestaly plnit svou původní funkci, dnešním posluchačům? To se dozvíte v ArtCafé s kulturním antropologem Josephem Feinbergem.
Když se na začátku letošního roku stala virálním hitem velrybářská balada s názvem Wellerman, nebylo to poprvé v historii, co stará píseň z pracovního prostředí dosáhla mezinárodního komerčního úspěchu. Před sto lety se v podobné míře zpopularizovala Píseň burlaků od Volhy. Podobně i skladba Po Lazarus, kterou si v padesátých letech při práci zpívali vězni v Mississippi, byla součástí veleúspěšného soundtracku jednoho z filmů bratří Coenů.
V angličtině se žánry lidových námořnických písní, mezi které patří i zmíněná Wellerman, označují pojmy sea song a sea shanty. Kulturní antropolog Joseph Feinberg vysvětluje, proč nás tyto písně přitahují: „Život námořníka je nám blízký. Chápeme to lidské drama, které v sea shanties je. Mnoho z nich se může překládat i do situace našich životů.“
Pracovní písně dodávaly lidem během monotónní nebo těžké práce energii a lepší náladu. Při volnější či individuální činnosti mohly tyto skladby být i prostorem k hlubšímu přemítání o životě. Jejich nejspecifičtější funkcí nicméně bylo udržování rytmu při pracích, které vyžadovaly přesnou koordinaci celého týmu. Estetický cit lidí byl použitý k tomu, aby se zvýšil jejich výkon a lidé spolupracovali v dokonalém rytmu, téměř jako součástky stroje.
Související
-
Joe Grim Feinberg: Tříměsíční čekání na loď mi přineslo pohádky lidí ze Šalamounových ostrovů
Tříměsíční čekání na loď na Šalamounových ostrovech si americký antropolog Joe Grim Feinberg krátil sběrem místních pohádek a písní, které by brzy rád vydal knižně.
-
Hlas, kytara a magnetofon – to stačilo ke zrodu dvou osobitých písničkářek
Před desítkami let nahrávaly své písně v domácím prostředí. Pásky se skladbami málem navždy zůstaly uklizené v krabicích. V novém tisíciletí se však dočkaly znovuobjevení.
Nejposlouchanější
-
Walter Isaacson: Einstein – Jeho život a vesmír. Výběr z životopisu jednoho z nejvýznamnějších vědců
-
Karel Steigerwald: Marta Peschek jde do nebe. Komedie o prázdnotě v iluzích a o samotě bez iluzí
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
-
Bořivoj Horák – Zdeněk Zábranský: Hodina půlnoci. Otakar Brousek jako slavný astronom Koperník
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
