Před 80 lety byli v Berlíně popraveni i čeští odbojáři. Vykonavatelé vražd nebyli nikdy potrestáni
Berlínské vězení Plötzensee bylo jedním z deseti míst, kde nacisté popravovali české odbojáře. Téhle méně známé epizodě se věnuje výstava, která tento týden začala v Berlíně a v září se objeví i v Praze. Náš zpravodaj v Německu Václav Jabůrek se byl podívat hned na její otevření.
„Všichni představitelé odboje samozřejmě s výjimkou doby, kdy třeba fungovalo stanné právo, byli postaveni před lidový soudní dvůr, to znamená odvezeni na půdu Německa,“ popisuje historik Jan Boris Uhlíř, který stojí za výstavou v Památníku německého odboje.
600 odbojářů, z toho 200 sokolů
Češi si tak vyslechli rozsudek od německých soudů a na území takzvané Říše byla řada z nich i popravena. Jen v Berlíně takhle padlo na 600 odbojářů – nejméně třetinu z nich tvořili sokolové.
„Neznáme žádnou jinou organizaci než Sokol, která by byla v první republice československé tak nacionálně orientovaná. Myslím si, že pochází z toho, že oni vstup německých vojsk v březnu 1939 brali jako pohanu,“ vysvětluje historik.
Podle Uhlíře bylo pro výstavu těžké sehnat podporu – nakonec ji hostí Památník německého odboje v Berlíně. Na grafických panelech jsou příběhy některých popravených. Kteří na desetiletí upadli v zapomnění.
„Samozřejmě si velmi vážím všech, kteří položili své životy v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale když se podíváte, jak je toto téma každý rok prezentováno, pořád jsou tam stále stejní lidé, kteří to komentují, pořád stále stejné fotografie, nic nového už se k tomu v podstatě nenajde. Jinými slovy, mohli bychom se posunout od Heydricha někam dál a já se domnívám, že zrovna toto téma se nabízí,“ předestírá Uhlíř.
Vražedná akce
Německojazyčná část výstavy se vrací k událostem, od kterých v srpnu uplyne osmdesát let a při kterých z velké části umírali právě Češi. Jeden spojenecký nálet na Plötzensee zničil gilotinu a nacisté ve vězení spustili vražednou akci. Tématu se věnuje profesor Johannes Tuchel.
„Za Krvavé noci v Plötzensee označujeme největší hromadnou popravu, která se v tomhle vězení provedla. Po náletu na Berlín tam jen za čtyři dny oběsili na 250 lidí. Nacistické vedení totiž nařídilo, aby se tresty smrti vykonaly bezodkladně,“ popisuje Tuchel. Hromadné popravy se konaly mezi 7. a 9. zářím 1943.
Jména obětí i pachatelů historici znají – stejně jako jednu smutnou pravdu: „Po roce 1945 nebyl nikdo z těch, kdo měli na svědomí české, německé nebo jakékoliv jiné oběti – ať už to byli zástupci nacistických lidových, zvláštních nebo válečných soudů – pohnán k odpovědnosti. Jejich činy zůstaly nepotrestané,“ dodává Tuchel.
Podle Tuchela je i proto důležité, aby se o nacistických zločinech dál mluvilo a zkoumaly se i méně známé události.
„Minulost se nedá změnit – můžeme ji leda zkoumat a víc ji přiblížit. Chceme některé epizody dějin lépe pochopit, podívat se na ně kriticky a udělat si ucelený obraz. Při historických diskuzích musíme mít na stole všechna fakta. Nic nezamlčovat, neschovávat. Dějiny si pak cestu ke skutečné pravdě najdou samy,“ uzavírá profesor.
