Představy o tom, která houba je jedlá, se hodně různí, říkají autoři rozpoznávací aplikace Na houby

23. říjen 2023

„Momentu, kdy jsme k aplikaci atlasu přidali funkci rozpoznávání, jsme se dlouho báli. Je to velká odpovědnost,“ říká Vojta Kučera, jeden z autorů aplikace Na houby. V českém prostředí společně s Petrem Kadeřábkem postrádali aplikaci s lokálními druhy hub. A tak za mykologické pomoci svých přátel vytvořili nástroj na jejich snazší identifikaci. 

„V Česku je to součást určité kultury, něco jako chalupaření. Kdo chalupaří, tak často taky houbaří nebo rybaří,“ usazuje do kontextu zdejší náklonnost ke sbírání hub Kučera. Češi podle něj ale nejsou taková rarita, jak se může zdát.

Stejně, jako v dalších evropských zemích, se asi shodneme na jedlosti několika druhů hřibů. Pokročilí sběrači a sběračky si troufnou na barevné holubinky a lahodný dřevokazný kotrč nebo řízky z bedel. Jedlost a nejedlost hub je ale hodně spjatá s národními zvyky, chutěmi a kuchyněmi. „My spoléháme na informace od mykologa Martina Kříže. Zajímavé je, že ta aplikace má jazykové mutace a jedlost je v různých zemích vnímaná různě. Typicky uživatelé z Ukrajiny a Ruska mají úplně jinou představu o tom, jaké druhy jsou jedlé, protože houby třeba mléčně kvasí,“ vysvětluje Vojta Kučera.

Přesvědčilo sucho v lese autorku Terezu Havlínkovou o jedlosti tajemného ryzce? To zjistíte v příspěvku.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.