Přemysl Oráč byl vyvoleným kněžny Libuše, která se rozhodla vládnout se svým mužem
„Běda mužům, kterým žena vládne!“ Tuto větu prý zvolal jistý vladyka v době, kdy v Čechách panovala kněžna Libuše. Možná si chtěl jen rýpnout, ale podle pověsti tím v podstatě inicioval založení rodu Přemyslovců.
Kněžnu výrok zamrzel a rozhodla se přizvat na knížecí stolec jediného muže a společně s ním vládnout. Jejím vyvoleným byl Přemysl, za kterým vyrazilo poselstvo. Cestu mu prý ukazoval Libušin bělouš. Výpravu dovedl až do míst, kde Přemysl právě oral pole. Dnes je v těchto místech obec Stadice. Urostlý oráč vyslyšel přání kněžny a usedl po jejím boku jako kníže.
Pověst o Přemyslu Oráčovi popsal kronikář Kosmas počátkem 12. století. Na památku bájného zakladatele rodu Přemyslovců obouvali čeští vládci jeho údajné lýčené střevíce a na rameno brali jeho mošnu. Tyto relikvie byly uloženy v knížecí komoře na Vyšehradě a panovníci je používali až do časů Václava IV.
Jestli je pověst o Přemyslu Oráčovi pravdivá, se už dnes asi nedozvíme. V každém případě ji ale ve Stadicích nedaleko Ústí nad Labem připomíná pomník z roku 1841, kterému vévodí pluh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
