Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. prosince 2022

Vladimír KROC, moderátor
Je půl deváté, hostem pořadu Jak to vidí je dnes odborník na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha, dobrý den.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Fotbal jako společenský politický a náboženský fenomén, co znamená aféra Katar gay, jak pokračují protesty za práva žen v Íránu a jaké zájmy sleduje Čína v Saúdské Araby. Tak to jsou některá z našich dnešních témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Pomalu už končí fotbalový šampionát v Kataru, mnozí v té souvislosti mluví o Sportswashing, vylepšování pofiderní pověsti absolutistické monarchie prostředcích sportu. Nacházíš tu nějaké paralely s olympijskými hrami v Číně?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak určitě paralely jsou. Prostě máme dvě země, které jsou z různých důvodů kritizované na západě, a přesto se tyto země snaží udělat něco, co by mělo oslovit širší světovou veřejnost. Ať už je to olympiáda nebo prostě mistrovství světa ve fotbale. Zároveň ale v tom vidím jeden takový možná prvek, který mi přijde trošku nefér vůči oběma těmto zemím. Vlastně ty země jsou v pozici, že ať udělají cokoliv, tak je to špatně. Jo pokud prostě Čína propustí nějakého disidenta, tak samozřejmě bude kritizována, že tisíce jiných jsou stále zavřeni nebo v nějakých vládech v Sin Ťiangu. Pokud Katar, pokud Katar uspořádá mistrovství světa, které mimochodem, jak vidíme vlastně nemá, nemá větší chyby, co se týká organizace, co se týká sportovní úrovně. Tak zase vytáhneme, že se tam nesmí mávat duhovými vlajkami a tak dále. To znamená, je tady celá řada zemí a nejsou to jenom ty, které kritizujeme z těchto, řekněme, politických důvodů. Ale vezměme si, že třeba, když sledujete debaty o tom, kdo by měl a neměl organizovat tyto události, tak často a priori vyzařazujeme třeba chudší země, které s tím nemají zkušenosti. A náš argument je, my to přece umíme lépe, což ale samozřejmě vede k jaksi z zacyklování, že ty chudší nezkušené země se s tím nikdy tu zkušenost neudělají, takže v tomto ohledu bychom možná, samozřejmě máme své legitimní zájmy, řekněme, a různé, různé nevládní organizace a různé kampaně, prostě se mohu svobodně vyjadřovat, k čemu chtějí. Ale zároveň bychom možná měli být trochu v některých věcech velkorysý.

Vladimír KROC, moderátor
Včera hrálo Maroko s Francií. Výsledek už známe. Byl to v přeneseném smyslu střed arabského světa se západním? Chápu-li to tak, třeba fanoušci vyřazených reprezentací, třeba pořadatelské země nebo Saúdské Arábie.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Nejen oni, to, to bylo napříč arabským světem. Já se přiznám, já fotbal sleduji už spíše zpovzdálí. Viděl jsem dva fotbalové zápasy tohoto mistrovství zatím. Bylo to Írán, Spojené státy a včera právě Francie, Francie-Maroko. A obojí bylo právě kvůli tomu, řekněme, politicko-společenskému přesahu. No jistě ten včerejší zápas tam nestálo proti Francii jenom Maroku, ale i ty vyřazené země arabské, které jak si zmínil, ale obecně i širší arabský a muslimský svět. Protože viděli jsme, že třeba už v předchozích zápasech, které Maroko z nich vyšlo úspěšně, úspěšněji než včera, tak i třeba v Palestině nad Izraelem okupovaných územích lidé ve velkém slavili ten, ten marocký triumf. Bylo to i v jiných částech arabského světa. Takže ano, oni byli vlastně reprezentanti arabského světa versus, versus Francie. Navíc ještě k tomu bývalá koloniální mocnosti, jak víme, která Maroko desítky let ovládalo.

Vladimír KROC, moderátor
Přičemž, ale to je jenom taková poznámka na okraj, ne všichni maročtí hráči jsou tak úplně Maročané a už vůbec tedy ne arabského původu.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, tak to jsme také viděli, ten včerejší zápas Francie-Maroko, to vlastně byly, snad to nebude nekorektní, ale to byly do určité míry dva africké týmy. Protože, pokud vím, tak většina těch marockých reprezentantů se narodila ve Francii nebo v Evropě. Většina těch francouzských reprezentantů zase měla africké kořeny. To je holt globalizace, která se týká i sportu, o tom už asi není sporu.

Vladimír KROC, moderátor
A co znamená gesto, když marocký tým po vyřazení Španělska roztáhl na trávníku palestinskou vlajku?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, to je další rovina. Já s ní na jednu stranu mám docela problém, protože jestliže jsme kritizovali to, že někdo se snažil propašovat a udělat z toho mistrovství světa jakýsi festival nebo ukázku LGBT zájmů a FIFA a organizátoři to prostě zarazili v zárodku, což si myslím, že je správně. Tak zároveň samozřejmě asi měli zarazit i snahy třeba využít to politicky ve prospěch Palestiny. Jakkoliv je to legitimní, tak Maročané tam zkrátka byli reprezentanti celého arabského světa, včetně, včetně Palestinců. A neblaze negativně na to narazili i někteří třeba izraelští reportéři, kteří byli také na tom mistrovství, nebo jsou stále v Kataru. Když oslovovali místní nebo obecně diváky z arabského světa, tak často dostali velmi zlou odpověď, z jakého Izraele jste, žádný Izrael, není je to jenom okupovaná Palestina. Takže vlastně i v tomto ti izraelští naši novinářští kolegové byli obětí vlastně toho izraelsko-palestinského sporu, který stále není vyřešený.

Vladimír KROC, moderátor
Kolega Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu Plus mluví o fenoménu nejenom sportovní, ale také politickém, společenském, psychologickém a snad i náboženském. Čili zdaleka už tady opravdu nejde jenom o fotbal.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
V tomto případě určitě ne. Samozřejmě, když bude, když teď bude finále Argentina-Francie nebo Chorvatsko-Maroko, tak už zase to tak vyhrocené nebude. Ale v tom případě Maroka si myslím, že to pořád bude. Připomeňme ještě našim posluchačům, kteří fotbal nesledují vůbec. Maroko se stalo vůbec první africkou anebo arabskou zemí, která se dostala do semifinále. To k tomu ještě samozřejmě ten náboj ten, už je to úspěch samo o sobě, když se tak daleko vůbec dostali, byť včera prohráli s Francií 2:0.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké má postavení fotbal v arabském světě?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Je to takový, řekl bych apolitický fenomén ulice. Prostě děti v arabském světě, kluci hrají fotbal. V Pákistánu, v Indii tam má podobnou roli třeba kriket, což je jakési dědictví britské koloniální nadvlády nebo je to s tím do určité míry spojené. Za Britů se tam toto zkrátka docela dobře pěstovalo. Takže v arabském světě fotbal je něco, co je svým způsobem únik od reality, ale samozřejmě také se do toho prolíná sport, protože celá řada taková ta rivalita, kterou my známe třeba od některých evropských týmů, kdy si naše politické ambice a animozity promítáme do sportovních zápasů. Připomenu třeba někdejší hokejové zápasy, Československo-Sovětský svaz, tak i totéž na, na Blízkém východě samozřejmě vidíme ve fotbale třeba.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváš na korupční skandál, ve kterém figuruje už bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu z Řecka Eva Kailiová. Jaký může mít kauza dopad?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, myslím si, že je to odkrytí věci, která je daleko více přítomná v politice, než si myslíme. Teďka se na to nějakým způsobem káplo, že prostě Katar je země, která v zákulisí i skrz nějaké lobbistické kanály se snažila ovlivňovat evropskou politiku. Upřímně řečeno, mě to vůbec nepřekvapuje. A vůbec si nemyslím, skoro jsem si jistý, že to zdaleka není jenom Katar. Zase Katar je na tapetě, protože tam je zrovna teď ten fotbal, o tom není sporu. Ale už vidíme, že se včera objevily informace o Bahrajnu, což je režim podobného ražení. Také je za dobře se Západem, takže mu leccos promíjíme. Také tam nejsou na tom dobře s lidskými právy, i Bahrajn třeba má své lobbistické aktivity v Evropě. Dělá to i Saúdská Arábie, dělá to ale Izrael ve, ve svůj zase prospěch samozřejmě trošku jinými kanály. Takže tady jde jenom o to, kterým zemím my to proměníme z politických důvodů přehlížíme a který nikoliv a jak s tím potom naložíme.

Vladimír KROC, moderátor
Co všechno je v takzvané Katar Gate ve hře. Europarlament má prošetřit mimo jiné, jestli Katar uplatil dohodu o letecké dopravě.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano, to je docela možné. Já to řeknu možná trošku více zeširoka, tak trošku odbočím, co třeba říkám i do určité míry svým studentům. My tady máme, my jsme se vypracovali k nějakému pojetí, že korupce je naprosto nežádoucí, neblahá, ilegální, kriminální a je potřeba ji z veřejného prostoru vytěsňovat. Proti tomu máme ale takový, řekl bych, trochu přirozený řád, který je blízký, který je obvyklý nejenom na Blízkém východě vůbec ne prostě leckde jinde. Kdy hold, když já udělám něco pro tebe, tak ty uděláš něco pro mě. My tomu říkáme korupce, ale ono to má nějakou svojí logiku. My to potom zahalujeme do různých, říkáme tomu různými hezkými vzletnými slovy. Ale zkrátka tady se asi střetly ty dva světy. Prostě nějaká země, když lobbuje za své zájmy, tak používá všechny možné páky. Některé státy zvou novináře zadarmo na výlety, platí jim pětihvězdičkové hotely a tak dále. Je to korupce nebo nikoliv? Já si myslím, že je, a přesto to dělají i naše spřátelené státy, nepřijde nám to divné. Pak se dostaneme k tomu, že takto mohou být zváni politici. Pak se dostaneme k tomu, že takto politikum může být placena luxusní dovolená. No a jestli potom ten politik hlasuje tak či onak v případě nějaké letecké dohody kupříkladu, no, tak to už je logické. On už je vlastně v pasti a svým, svým způsobem nemůže jinak. Ten, tam nejde možná jenom o ty, o ty finanční částky. Ale tam jde často i prostě o ten, o takovou tu psychologickou pást, do kterých se ten zkorumpovaný činitel takto dostane.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes expert na Blízký východ Břetislav Tureček. Na začátku mistrovství světa ve fotbale učinil íránští reprezentanti odvážné gesto, nikdo z nich nezpíval státní hymnu na protest proti násilnému potlačování protivládních demonstrací demokratickým režimem, hrozí jim trest?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, to byl první ze tří zápasů v základní skupině. V těch dvou následujících zápasech Íránci už hymnu zpívali, včetně toho posledního, kde prohráli 0:1 se Spojenými státy. To je ten druhý zápas, který jsem viděl a tam vím, že zpívali. Já si nemyslím, říkal jsem to už tehdy a zatím se nepotvrzuje, že by jim za toto nějaký postih hrozil. Ano, bylo to jedno z mnoha gest, které v Kataru se ukázaly, kdy fanoušci nejen z Íránu ale i z jiných zemí často íránští exulanti žijící na západě, tak mávali třeba starými monarchistický vlajkami Íránu. Dávali prostě najevo solidaritu s těmi lidmi, kteří dnes v íránských ulicích protestují proti režimu. Nicméně vlastně ačkoliv nás to zajímalo, ačkoliv nás to upoutalo, protože jsme to viděli v televizi. Tak z hlediska íránského režimu už si myslím, že je to marginální. A ostatně ten vývoj my asi dává zapravdu, protože dneska íránský režim naprosto nekompromisně vystupuje proti lidem, kteří organizují nebo se i třeba jenom účastní těch protestů přímo v Íránu.

Vladimír KROC, moderátor
Příklad bývalý prvoligový fotbalista /nesrozumitelné/ byl odsouzen k smrti oběšením právě kvůli účasti na protestech, které pokračují v Íránu už od září. Jsou ty exemplární tresty snahou zastrašit ty protestující?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak bezpochyby exemplární tresty, jeden z těch, dvě exekuce, dva lidé už byli popraveni v uplynulém týdnu. Jestliže je někdo popraven a v Íránu se to dělá poměrně často veřejně na jeřábu, tak samozřejmě ten psychologický odstrašující prvek je, je zjevnou součástí takto provedené exekuce. O tom není sporu, že je to v rozporu s univerzálním pojetím lidských práv, o tom také není sporu. Když už exekuce, tak nikoliv tímto, řekněme, ponižujícím, zastrašující způsobem. Ale všechny tři tyto případy, ti lidé nebyli odsouzeni za to, že se účastnili protestů, ale justice jim připisuje to, že se účastnili násilí, že v jednom případě zavraždili příslušníky provládních milicí, vlastně i v jednom případě se podíleli na útoku. Podobně je spojován s násilným pojetím těch protestů i ten fotbalista odsouzený. Samozřejmě mluví se o tom a rozhodně bych to nevylučoval, že z nich byla vynucená přiznání nějakým učením nebo nátlakem, to se určitě v Íránu vyloučit nedá. Zároveň ale bohužel ty protesty už dávno nejsou jenom nenásilné. Ty protesty mají i násilnou složku, tam jsou zapalovány úřady, tam jsou útoky, tam jsou zabíjeni příslušníci vládních sil. To je prostě také pravda. Takže bohužel jsme v situaci, kdy ten, ty protesty jsou do určité míry diskreditovány jednotlivými třeba excesy násilného typu. A samozřejmě režim pak tyto případy využívá k plošnému a daleko razantnějšímu zásahu proti protestům jako takovým.

Vladimír KROC, moderátor
Co znamená, že Írán byl včera vyloučen ze skupiny OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen? Má to nějaký faktický dopad pro tu vládu?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já si nemyslím a mimochodem ano, to bylo z podnětu Spojených států. Upřímně řečeno já jsem se ještě nedíval na ten právní výklad. Protože Íránci samozřejmě je to bizarní, jestli v dnešní době Írán je zrovna v tomto orgánu OSN pro práva žen, tak je to, je to absurdita, o tom není sporu. Zároveň, ale je tam argument, do jaké míry to bylo legální, je z toho orgánu vyloučit. A to si myslím, že je věc, kterou také nemůžeme podceňovat. My nemůžeme říci, vyloučili jsme Írán, tak nevadí, že to je za hranou regulí, to prostě nejde. My bychom sami měli mít zájem, aby to v souladu s regulemi bylo. A pak i pochopitelně se dostáváme k další otázce, která se týká obecně třeba OSN, do jaké míry tato organizace, která si myslím pořád je velmi žádoucí. Je to jediná, vlastně orgány OSN jsou jediné mechanismy, které mohou nějakým způsobem ovlivňovat, regulovat konflikty ve světě a tak dále. Ale do jaké míry vlastně je to dneska ještě použitelné, do jaké míry je to, je to účelné nebo efektivní. Jo, když si vezmeme, že před 20 lety Američané vtrhli do Iráku bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. I když si vezmeme, že letos Rusové vtrhli do, na Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem. Rada bezpečnosti to nemohla ani odsoudit, protože Rusové tam samozřejmě mají právo veta a tak dále. Tak vidíme tady erozi mezinárodního řádu. A samozřejmě jednu, jedno z pater je, když třeba v Komisi pro lidská práva svých Saúdská Arábie nebo v orgánu pro práva žen sedí Írán. Na toto my můžeme poukazovat, ale sami před vlastním prahem zameteno také nemáme.

Vladimír KROC, moderátor
Potvrdily se zprávy, že Írán chce opravdu zrušit takzvané výchovné hlídky, kterým se říká mravnostní policie?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
O tom se mluví už asi 14 dní. Já si nemyslím a hlavně si myslím, že je to jedno. Ty výroky, že bude zrušena mravnostní policie, ty přišly z úst generálního prokurátora pana /nesrozumitelné/. Naopak pak se to ukázalo, že to byl nějaký, řekněme, informační šum a myslím si, že je to úplně jedno. Že kdyby tyto složky formálně byly zrušeny, tak stejně by režim pořád vykonával nějaký, řekněme, mravnostní dohled nad veřejností nad tím, co se děje na veřejnosti, ne co se děje v domácnostech. Tam si lidé dělají leccos už v Íránu už dávno ale na veřejnosti. A íránský režim to sledoval i předtím, než tato mravnostní policie byla založena. To je důležité, takže ona, když teď bude zrušená, tak je to jedno, protože ty její kompetence činnost převezme bezpochyby někdo jiný.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem tato íránská mravnostní policie figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Fungují ty ekonomické sankce?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Nevšiml jsem si. Kdyby fungovaly, tak by asi v Íránu to nevypadalo dnes tak, jak to vypadá. To je další, otevíráš další velké téma, funkčnost sankcí. Prostě jestli je nějaký vysoký íránský činitel, jsou mu zmrazeny finanční zdroje v západních bankách, on je tam stejně dávno nemá. Myslet si, že nějaký íránský generál bude chtít jet na dovolenou do Francie, aby tam riskoval zatčení, on tam stejně nepojede. Takže ano, my jsme tím splnili naší morální povinnost, naplnili jsme, udělali jsme něco v rámci našeho rozhořčení. Ale bohužel naše možnosti zjevně jsou dost omezené.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké vyústění mohou mít ty dlouhotrvající protesty za práva žen, které si vyžádaly už minimálně na 300 životů?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No mluví se ano, mluví se o stovkách určitě. Jaké to může mít dopady? No, já se obávám, že že nedobré, že zkrátka ty protesty už od samého počátku tím, že se rozšířily, že už nešlo jenom o práva žen o počínání mravnostní policie, o tom jestli je, nebo není brutální. Já bych to řekl takhle, kdyby tehdy íránský režim řekl ano, bohužel tato žena zemřela policejním násilím, důstojníci budou exemplárně potrestáni za to, co jí způsobili, tak by byl klid. Íránský režim to neudělal, tím otevřel možnost, že k těm protestům za práva žen se přidaly různý, různé jiné skupiny, které začaly volat po svržení režimu jako takového, čím se zase otevřely dveře k eskalaci na, na druhé straně. A dneska je to zkrátka souboj, kdo s koho. A íránský režim, jak vidíme, začal s popravami některých těch aktivistů. Myslím si, že ten efekt zastrašovací to mít bude a že se režimu podaří ty protesty velmi brutálně potlačit.

Vladimír KROC, moderátor
V Íránu odsoudili k 28 letům belgického humanitárního pracovníka, co to je za kauzu?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
To je ano, ten člověk mně je ho strašně líto. Ten člověk řadu let působil v Íránu, pomáhal uprchlíkům, uprchlíci vůbec nejsou jenom v Evropě. Jednou z největších zemí přijímací pro uprchlíky ve světě je právě Írán. Jsou tam lidé z Iráku, ze Sýrie, z Afghánistánu a tak dále. On tam řadu let působil. Potom tam působit přestal asi po šesti letech a loni se do země vrátil, že tam vlastně jenom vyklidí a vrátí byt, který měl v Teheránu pronajatý. Problém je, že mezitím v Belgii loni odsoudili důstojníka íránské zpravodajské služby na 20 let za jeho údajnou přípravu teroristického útoku na íránskou opozici ve Francii před, někdy před čtyřmi lety. Tento Íránec dostal 20 let, je v belgickém vězení. Načež belgický občan, humanitární pracovník vjede do Íránu, jde tam jenom vyklidit byt, je tam zatčen, obviněn ze špionáže. A právě včera dostal 28 let vězení. Od samého počátku je jasné, že byl zatčen a odsouzen zcela účelově, pro výměnu za toho íránského zpravodajského důstojníka.

Vladimír KROC, moderátor
Má to ale háček?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Háčků to má celou řadu. Belgické úřady, Belgie dokonce schválila v létě zákon, který by umožnil výměnu těchto dvou lidí. Jenomže asi před někdy minulý týden, jestli se nepletu, tak belgický Ústavní soud tuto dohodu smetl ze stolu, respektive pozastavil, že jí, že jí přezkoumá, že, že má nějaké prostě pochyby o tom. A vzápětí ten Belgičan je v Teheránu odsouzen na 28 let. Samozřejmě krásně se ukazuje další složka fungování íránského režimu. On to není první případ tohoto typu. Já si pamatuji v devadesátých letech, tam byl třeba za nelegální intimní poměr s místní studentkou zatčen německý obchodník Helmut Hofer. Mohlo to být tak před 25 lety. A tomu dokonce hrozil trest smrti. Nakonec byl také vyměněn za Íránce vězněné v Německu.

Vladimír KROC, moderátor
Posloucháte pořad Jak to vidí, dnes mluvíme s Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity Praha.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Před týdnem navštívil Rijád čínský prezident si Si Ťin-pching. Peking jako cestu nebo jeho cestu do Saúdské Arábii označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě proč? Co tím sleduje?

Vladimír KROC, moderátor
To je velice zajímavý, řekl bych globální geopolitický posun do určité míry. My máme Saúdskou Arábii stále spojenou jako klíčového spojence USA na Blízkém východě. Saúdové dodávají Američanům a jejich spojencům ropu. Američané dodávají soudům zbraně. To jsou obchody v řádech stovek miliard dolarů, a tak u této branže takto to má být. Najednou do toho přichází Čína, která Saúdům také nabízí zbraně a také od nich chce ropu. A najednou vidíme, že Saúdové nejsou se západní spojením ideologicky, ale svými zájmy. A že v jednu chvíli, když teďka máme ve Spojených státech administrativu demokratického prezidenta Joe Bidena, který měl výhrady vůči saúdskoarabského režimu poměrně oprávněném. No tak přichází možná svého druhu trest. Já neříkám, že tento summit, že Si Ťin-pching přijel do Rijádu jenom proto co Joe Biden řekl ošklivého o saúdskoarabském korunním princi před pár měsíci. Ale určitě to, tu nějakou souvislost má. Takže dneska máme Číňany, kteří domlouvají pětileté obchody v řádech stovek miliard dolarů se saúdskoarabským režimem, podepisují dlouhodobá memoranda o spolupráci. A ukazuje se, že ten kompas geopolitický se může otáčet z Blízkého východu nejenom na západ, ale i na východ. A další rozměr to má, že velmi podobné vztahy mimochodem má Čína i s Íránem.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Na to jsem se právě chtěl ptát, to je potřeba připomenout, že to je regionální saúdskoarabský rival Írán.

Vladimír KROC, moderátor
Ano, ano, ano, ano.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Saúdská Arábie i Írán jsou na, řekněme, to jsou, zatím to tak vypadá, byť jsou tam nějaké opatrné snahy o sbližování, tak prostě to jsou dva regionální rivalové, se snahou být hegemony nad celým regionem. My jsme velmi nesmlouvavý s Íránem, nelíbí se nám, když tuto hegemonii tam chce prosazovat Írán. Když to dělá Saúdská Arábie, tak to tiše přehlížíme, například Saúdskou válku krvavou velmi v Jemenu, kdy zahynulo mnohem více lidí, než na Ukrajině. To tu nikdo nekritizuje z našich politiků. Ale Saúdská, Čína je, řekl bych, Čína na politiku nehledí. Takže Čína má, od loňska má pětadvacetileté memorandum o spolupráci s Íránem, také obchodní výměna gigantická. Teďka uzavírá stejné dohody se Saúdskou Arábií. A mimochodem nedělejme si iluze Saúdsko, pro Saúdskou Arábii je Čína největším obchodním partnerem, ne západ, ne Spojené státy, ne Evropská unie, ta výměna je, ročně dosahuje kolem stovky miliard dolarů už teď bez těchto nových dohod. A Čína je v situaci, kdy je největším odběratelem blízkovýchodní ropy. Polovina čínské ropě je z Blízkého východu, zejména ze Saúdské Arábie. Zatímco na západě potřeba ropy klesá, máme efektivnější technologie, máme své vlastní nové zdroje alternativní, řekněme, nepotřebujeme fosilní paliva. Tak Čína její ekonomika stále dramaticky roste. A i když se také průmysl v Číně bezpochyby modernizuje, to nesmíme zapomínat. Tak pořád je potřeba fosilních paliv tam roste. Takže Čína si zajišťuje dodavatele a je jí jedno, že je to Saúdská Arábie a je jí jedno, že je to Írán, které mají mezi sebou špatné vztahy a vidíme tady balancování. Takže zatímco čínský prezident byl v Saúdské Arábii, tak vzápětí čínský viceprezident okamžitě letěl do Teheránu uklidňovat Íránce. Nebojte se, i vás máme rádi.

Vladimír KROC, moderátor
A zvýšilo to tenzi v už dost napjatých vztazích mezi Saúdskou Arábii a jak si připomenul donedávna spojencem Spojenými státy?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, vidíme, vidíme určité signály většinou anonymní, které přicházejí ze Spojených států. Samozřejmě, že to Američané nesou, vidí to nelibě. Už třeba to, že nezapomínejme, tady nejde jenom o to, že Saúdská Arábie je spojenec, Saúdská Arábie je odběratel těch amerických zbraní, tedy amerického zboží. To znamená, to jsou obrovské příjmy pro americkou ekonomiku. To je to, co hýbe potom předvolebními kampaněmi, kdo vám pracovníkům amerických zbrojovek, statisícům lidí zajistí práci. Bude to spíš republika nebo demokrat? Ten, který mám hezké vztahy s režimem v Saúdské Arábii nebo ten, který je kritizuje. A do toho přichází Čína a říká Saúdům, my vám také prodáme zbraně, levnější a vidíte, že jsou také docela už dobré. Takže samozřejmě, že pro Američany tento trend není, není úplně vítaný.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Děkuju, přeju vlastně krásné svátky, protože do té doby se neuvidíme, neuslyšíme.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já také tobě a posluchačům rovněž samozřejmě, hezké svátky.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.