Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 4. srpna 2021

4. srpen 2021

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme se především na příčiny politické krize v Tunisku a její možné dopady, směr Íránu s novým prezidentem i na budoucnost Afghánistánu. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tuniský prezident Kaís Saíd minulý týden odvolal premiéra a na 30 dní pozastavil činnost parlamentu. Reagoval tak na masové protesty občanů proti vládě a její neschopnosti řešit epidemickou situaci. Nejsilnější parlamentní strana Ennahda označila krok hlavy státu za puč. Břetislave, co se v Tunisku odehrává? Ocitá se na křižovatce? Asi nemusím připomínat, že před 10 lety právě v této zemi začalo arabské jaro. V Tunisku to byla jasmínová revoluce.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
To je dobře, že to připomínáte, ten začátek arabského jara, protože teď se objevují komentáře, které mně přijdou docela trefné, že teď /nesrozumitelné/ tuniského prezidenta dost možná arabské jaro zase v Tunisku končí symbolicky. Protože Tunisko bylo, a my jsme tady mnohokrát v uplynulých letech o něm mluvili jako takový ten pozitivní případ arabského jara, kde ta lidová revolta protirežimní neskončila ani občanskou válkou, ani nějakými masakry, prostě tehdejší prezident Ben Alí před 10 lety byl sesazen, odešel do exilu do Saúdské Arábie a od té doby v podstatě se v Tunisku vytvořil vzácný případ demokracie. A to, co teď udělal prezident, tak vlastně jde proti té demokracii, protože byť lidé demonstrují v ulicích, tak to přece neznamená, že se sesadí parlament. To bychom ho mohli sesadit i u nás, to by v jakékoliv západní zemi zejména v době třeba koronavirové krize se ta lidová nespokojenost mohla řešit sesazením vlády atp. A v Tunisku to udělali a ty komentáře vyznívají v tom smyslu, že vlastně ta nespokojenost lidí byla jenom určitou záminkou a že není úplně jisté, že po 30 dnech prezident opravdu zase ten demokratický pořádek v zemi obnoví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v co kdybychom to obrátili, co když teprve by začalo nějaké to pokračování toho demokratického procesu? Když se podíváme na čísla v zemi, podle oficiálních údajů nezaměstnanost 17 %, šestiprocentní inflace, státní zadlužení 48 % hrubého domácího produktu. Prezident postupuje v rámci ústavy, uplatnil čl. 40, což umožňuje odvolat vládu a zmrazit činnost.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ono jsou to dvě věci. Demokracie a ekonomické ukazatele nemusí vždy korespondovat. A naopak víme, že máme autoritářské režimy, které dokáží ovládnout pomalu celou planetu, ani nepředstírají, že by byly demokratické. Takže to jsou dvě věci a jistěže je celá řada negativních jevů na dosavadním tuniském vývoji. Nicméně my jsme začali bavit o těch politických svobodách, a jestliže většina třeba parlamentních stran, a to i těch opozičních, proti rozpuštění parlamentu vlastně nebo pozastavení protestovaly, no, tak to ukazuje, že ty kroky prezidenta jsou kontroverzní i pro samotné Tunisany. A samozřejmě jedna věc je vysvětlení, že prezident reagoval na domácí vývoj a nespokojenost části obyvatelstva, a druhá věc je potom třeba ten mezinárodně politický rozměr, protože ta dominující síla v Tunisku a strana Ennahda, které se na Západě říká umírněná islamistická, která vždy ale jaksi reflektovala a akceptovala, že žije v demokracii, takže i třeba byla v jednu chvíli v opozici atd., a teď tam byla úplně odstavena od moci a jsou země v regionu, které z toho mají radost. Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty. A tak se najednou ukazuje, že Tunisko se dost možná stává dalším hřištěm, kolbištěm té blízkovýchodní rivality, kde na jedné straně máme autoritářské režimy, jako je třeba ten polovojenský v Egyptě nebo Saúdská Arábie, kterým prostě vadí demokratický politický vývoj, a zejména, když jsou v něm zaangažované strany jako Ennahda, které jsou z té rodiny Muslimského bratrstva. Takže jsme najednou viděli v Saúdské Arábie komentáře, že vlastně je to dobře, to, co se teďka v Tunisku stalo, a z Turecka naopak slyšíme kritiku, že to byl puč, že byla demokraticky zvolená reprezentace vlastně odstavena od moci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co udělala tato nejsilnější parlamentní strana Ennahda pro Tunisany, pro boj s korupcí a s dalšími problémy? Protože kdybych pokračovala v tom výčtu, je tam obrovská nezaměstnanost, v průměru je to 17 %, co se uvádí, nicméně u mladých lidí je až padesátiprocentní. K tomu můžeme připočíst výpadek příjmů z turistiky, pravda, nejdříve za to mohly dopady teroristických útoků, pak došlo k oživení dvou sezón, nicméně nyní už druhým rokem jsou to výpady v důsledku pandemie a tak dál.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ano, to je podobné jako třeba v Turecku, kde také vidíme třeba velký propad ekonomický kvůli koronaviru, úpadek turistiky i třeba vnitřní přesně boj s korupcí atd. Ale to jsou pořád dvě věci. Máme zkorumpovanou vládu, tak ji sesadíme ve volbách a nikoliv prezidentským dekretem. A to je právě otázka, do jaké míry se tedy Tunisko odklání od té demokratické cesty, kdy zatím bylo jaksi výkladní skříní demokracie, a teď vlastně uvidíme. Třeba prezident mě by překvapil, kdyby se vrátil demokratický pořádek. Ale třeba se nevrátí a bude to spíš tou cestou egyptského pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by tedy pro vás, Břetislave, alternativou ideální v tomto případě pro Tunisko třeba vyhlášení předčasných voleb?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ano, přesně tak. Přesně tak. Jsou lidé nespokojeni, tak, řekněme, demokratická reprezentace na to reaguje tak, že si nechá vyslovit důvěru/nedůvěru v parlamentu. Prezident vypíše předčasné volby atd. A nikoliv, že začne sám vládnout dekrety, sesadí klíčové ministry, dosadí na post ministra vnitra svého člověka, sesadí ředitele televize atp., což jsou věci, které se teď v Tunisku dějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle italských médií připlulo jen v uplynulých dnech na ostrov Lampedusa na 600 Tunisanů. Představují druhou největší skupinou uprchlíků, kteří využívají právě tu trasu Středozemního moře, ještě před Syřany, mohla by ta současná situace podle vás třeba opět nějak nebo ještě více zvýšit počet těch prchajících Tunisanů? Protože ta intenzita asi migrace je barometrem nálad nejenom v této zemi.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Já si myslím, že lidé většinou prchají před nějakou dlouhodobou nestabilitou, před ozbrojeným konfliktem nebo před ekonomickým úpadkem. A vy jste na to narazila, paradoxně ekonomika se může teď v Tunisku zlepšit. Zejména pokud třeba země jako Saúdská Arábie, a ona to dělala často, ten spřátelený režim nějak finančně podpoří. Takto třeba dneska Saúdská Arábie dotuje ten polovojenský režim v Egyptě a tím upevňuje jeho stabilitu a dost možná ekonomicky Egyptu pomáhá. Na úkor samozřejmě demokracie. Takže v tomto ohledu Tunisko víme, negeneruje masy uprchlíků přicházejících do Evropy a nemyslím si, že teď hned by se to mělo změnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké reakce přišly od Francie, Itálie, případně Německa? Hovořil jste o postoji těch arabských zemí.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
No, takové zdrženlivé. Spojené státy třeba také vlastně se ozvaly v tom smyslu, že je dobré dbát na...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vyzvali k návratu...

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Tak, tak, tak, ano. Ale to jedna věc jsou ta veřejná prohlášení a druhá věc je, co třeba potom diplomaté říkají v zákulisí. Od Američanů se to vždy očekává, že budou mluvit o demokracii, a přesto víme, že ne vždy podporují demokratické režimy. A já myslím, že teď každý vyčkává, protože ten článek ústavní, o kterém jste mluvila, ten mluví jasně o třicetidenní lhůtě, takže ono se ukáže, teď už je to za nějaké 3 týdny, se ukáže, jak vlastně prezident bude potom pokračovat dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká vláda, možná jaká koalice by podle vás v Tunisku, pokud by došlo k předčasným volbám, zajistila Tunisanům, občanům prostě lepší život, vyšší příjmy, lepší zdravotní péči atd.?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ono to často nezáleží jenom na tom, kdo je v parlamentu. On Tunisko má celou řadu omezení, která jsou platná bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci. A je jasné, pořád se bavíme, nutno říci, o blízkovýchodní zemi a ta efektivita státního aparátu ve všech zemích regionu poněkud pokulhává za těmi zářnými příklady, které známe z Evropy, kde prostě je zaběhaný státní systém, jako je Německo, skandinávské státy atd., takže myslím si, že Tunisko lusknutím prstů a převolením parlamentu se okamžitě skokově nezlepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste se zmínil o Egyptě, jaká je tamní politická situace? Zemi navštívil ministr zahraničí Jakub Kulhánek v doprovodu 15 tuzemských firem. Ministra kromě jeho rezortního kolegy přijal i prezident Sísí.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
My jsme vlastně už na Egypt narazili. No, tak v Egyptě také arabské jaro svrhlo režim, bylo zvoleno demokraticky Muslimské bratrstvo jako hlavní síla politická v parlamentu, prezident byl zvolen všelidově, jenže také zase vedlo to k nespokojenosti a rok poté, co si Egypt zvolil demokratickou reprezentaci, tak ji armáda svrhla. Bylo to v létě roku 2013, tedy před osmi lety, jestli dobře počítám, a bylo po arabském jaru. A bylo to prezentováno jako pokračování toho arabského jara. Takže ten dnešní polovojenský režim, maršál Sísí odešel do civilu a říká, že teď už je civilní prezident, tak říká, toto je pokračování revoluce a za jakou cenu? To znamená, vidíme, že celá řada lidí skončila ve vězení nebo v exilu, nejen islamisté z Muslimského bratrstva, ale i odboráři, studentští aktivisté, liberální opozice atd., takže dneska vidíme autoritářský režim, ale samozřejmě náš ministr, pan Kulhánek tam byl jednat o turistice, obchodu a paradoxně v tomto se s autoritářskými režimy jedná lépe, takže on si tu návštěvu velmi pochvaloval, sešel se i se šéfem egyptské tajné služby, myslím si, že o lidských právech s Egypťany nemluvil, byť v mnoha jiných případech pan ministr o lidských právech mluví, ale holt asi věnujeme pozornost lidským právům jenom v některých zemích a v některých to decentně obcházíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud se nepletu, novou vládu nemá ani Libanon, kde přesně před rokem došlo v bejrútském přístavu k ničivé explozi, vybuchlo 2 750 tun /nesrozumitelné/ té ničivé exploze, mimochodem, asi nebyla ještě stále objasněna.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ne, ne, ne. Zrovna teď jsem četl nějaký článek, že vlastně úplně pořád není jasné, jak k tomu šlo, objevily se zprávy, že někteří politici a státní úředníci vysocí věděli o tom nebezpečí, že tam ty chemikálie mohou explodovat, nicméně jaksi zametali to pod koberec, toto riziko, což jsou mimochodem ale věci, které už se objevovaly loni poměrně záhy po té ničivé explozi, ale samozřejmě vy jste začala mluvit o politické situaci v Libanonu. Ta krize trvá už 2 roky, teď byl nový potenciální premiér, pan Míkátí byl navržen, už je bývalý premiér, takže by mohl novou vládu sestavit, ale Libanon to má ještě složitější, on je jednak demokratickou zemí a jednak je potřeba tam zohledňovat kvóty pro různé nábožensko-etnické skupiny. Takže je jasné, že premiér musí být sunnitský muslim, což pan Míkátí je, jenže zároveň prezident musí být křesťan a šíitský je vždy předseda parlamentu, takže tam mi to nesmírně složité a ty protiproudy a teď samozřejmě Libanon je dalším kolbištěm další rivality mezi třeba Saúdskou Arábií a Íránem, takže třeba když pan Míkátí byl navržen, tak hned se píše, že je podporován Hizballáhem proíránským, no, jinak to nejde. Hizballáh je velmi silná složka libanonské politiky, a kdo chce být premiérem, tak holt bez silné šíitské složky premiérem být nemůže. Tak to Libanonu je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Musí se tedy dohodnout? Ono zmínila jsem i proto tu novou vládu, protože právě její existencí podmiňuje Světová banka nebo také Mezinárodní měnový fond pomoc Libanonu. A také samozřejmě další podmínkou jsou nutné reformy.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Přesně tak. Na tom to v Libanonu stojí. My jsme se bavili o výbuchu, ale daleko větší výbuch je tam ten socioekonomický, kdy je tam nesmírně draho, chudoba roste, prostě příjmy lidí stagnují, ale ceny skokově se zvýšily. To, co loni by za to lidé dali jednu denní mzdu, tak dneska musí na to pracovat týden, když to řeknu zjednodušeně. A to je samozřejmě velký problém a je to začarovaný kruh, protože vláda, aby mohla čerpat peníze ze zahraničí, tak musí provést reformy, jenže teď jsme mluvili o tom, že vládu pořád stabilní nemáme už 2 roky, takže nemá kdo ty reformy ani zavádět, atd., to je velký problém Libanonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/upoutávka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejvyšší duchovní vůdce Íránu, ajatolláh Chameneí včera uvedl do funkce nového prezidenta Ibrahima Raísího. Posílí konzervativce nebo, jak se často píše, ultrakonzervativce?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
No, ono se novému prezidentovi Raísímu říká, že je ultrakonzervativec, to je taková mediální nálepka v západních médiích, on prostě ano, on je konzervativní proud té společnosti íránské, o tom není sporu. Zároveň nesmíme zapomínat na jednu věc. V Íránu se volí odděleně prezident, všelidově, tedy všichni lidé si v červnu zvolili prezidenta Raísího, a odděleně od toho se volí parlament. A tam byli také zvoleni konzervativci. Takže on doteď ten dosavadní prezident, který teď skončil, Hasan Rouhání, který patřil naopak k tomu liberálnímu proudu, tak on to měl složité. On měl svoji vládu, protože íránský prezident je šéfem vlády, tam není funkce premiéra, a paradoxně se nemohl v parlamentu opírat o parlamentní většinu, protože mu házeli klacky pod nohy konzervativci. Takže teď, byť samozřejmě mnoha lidem na Západě a v Izraeli se pan Raísí nelíbí, říká se o něm, že je řezník atd., k tomu se možná dostaneme, prostě on je dobrým terčem. On spadl z nebe zase, teď je dobré zase na Írán ukazovat, podívejte se, koho si zvolili za zloducha, ale z hlediska vnitropolitické stability to může být jednodušší, protože má tu parlamentní většinu. Takže leckteré vládní kroky se teď budou prosazovat určitě mnohem lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tedy chce Ibrahim Raísí, jaksi jakou politiku razit? Nechal se slyšet, že chce ozdravit ekonomiku, vrátit se k dohodě o jaderném programu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ano, ano. On musí jednat pragmaticky. Tím, že byl samozřejmě posvěcen nejvyšším vůdcem země, těžko by se prezidentem stal někdo, kdo by se vyloženě vůdci Chameneímu, což je nejvyšší figura íránské politiky, kdo by se mu vyloženě příčil. Takže on musí splňovat nějaký konsensuální proud a samozřejmě to oživení nebo návrat k dohodě s Mezinárodním společenstvím chtě nechtě on musí na tomto pracovat. Připomenu, že to je dohoda, které bylo dosaženo v roce 2015, a o 3 roky později od ní odstoupili Američané a začali ji sabotovat. Takže to nebyl Írán, kdo by od ní odešel, a teď samozřejmě vidíme určité přetahování, v Americe máme nového prezidenta Bidena, který se k ní chce vrátit, v Íránu teď se čeká na ustavení, tedy na nástup nového prezidenta Raísího, takže bezpochyby teď ta jednání se se rozběhnou dál. A jistěže. S Raísím to bude mít Západ těžší. Raísí má ten konzervativní elektorát za sebou, on musí zohledňovat názory lidí, kteří jsou vůči Západu když ne ostražití, tak často i třeba přímo nepřátelští. Takže v tomto ohledu určitě Raísí bude pro Západ těžší oříšek, než byl dosavadní prezident Rouhání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké sousto v uvozovkách to bude pro Spojené státy tedy?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Pro Spojené státy bude paradoxně jednodušší. Já už jsem to vlastně nakousl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Než byl vztah předtím s Rouháním tam?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ano. Nebo než Rouhání a teď nový prezident americký Biden. Jde o to, že vlastně já už jsem to nakousl. Pan Raísí, prezident nový, v osmdesátých letech se podílel na masových popravách oponentů íránského režimu, kteří navíc kolaborovali se Saddámem Husajnem, takže on teď třeba Američané prověřují jeho zapojení do porušování lidských práv i na sankčním režimu atd., takže on je takovým znatelným nepřítelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, už jste naznačil tady i pozici Izraele, premiér Naftali Bennett už vlastně po volbách minulý měsíc prohlásil, že nová íránská vláda bude, cituji, režimem brutálního popravčího.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
No, tak to jsou prostě takové ty mediální obraty, protože Raísí se zase podílel na těch popravách v osmdesátých letech, na druhou stranu, kdo sleduje íránskou politiku, tak ví, že on třeba naopak v poslední době z pozice vysokého představitele justice íránské, tak třeba omezoval množství poprav, vynášení poprav tedy, takže je to samozřejmě velmi sporné, ale symbolicky jistě. Dobře se do něj trefuje. O tom není sporu. On tuto minulost nemá vyřešenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/upoutávka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Afghánistánu pokračují prudké boje mezi vládními vojáky a Talibanem o metropole tří provincií, co se bude, Břetislave, dít, až odejde poslední spojenecký voják?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Tento trend bude pokračovat. Taliban 20 let bojoval za vypuzení zahraničních vojáků ze země, které považoval za okupanty, a zároveň bojuje o to, aby se nějakým způsobem vrátil k moci. A máme tady 2 paralelní koleje. Na jedné straně, jak se o tom bavíme, Taliban bojuje proti vládním jednotkám, které ještě pořád mají nějakou tedy podporu těch zahraničních sil, na straně druhé probíhají taková velmi klopotná jednání mezi afghánskou vládou a talibanci o nějakém politickém řešení té krize. Takže jednou nebo druhou cestou se bezpochyby Taliban nějak k moci, ať už větší, nebo menší, dostane. Není důvod, aby teď Taliban měnil své cíle. Tím spíš, když ti hlavní nepřátelé Američané ze země odešli a Taliban to může vydávat za své vítězství. Takže my slyšíme na jedné straně o liberálním takovém nebo umírněném proudu v Talibanu, který si je vědom toho, že tu zemi je potřeba stabilizovat a nepopudit si mezinárodní společenství, a na straně druhé pak slyšíme třeba o masakrech, o incidentech v různých částech země, kde Taliban se dostává do konfliktu nejen s vládními vojáky a nějakými dalšími milicemi, ale i třeba s místním civilním obyvatelstvem. A teď se ukáže, jestli Taliban se poučil a dokáže té zemi vládnout třeba navzdory Západu, ale přece jenom v nějakém, řekněme, rozumném rozsahu a způsobu, anebo jestli bude docházet ke zvěrstvům, jakých se talibanci dopouštěli v devadesátých letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, tam vlastně vyrostlo už několik generací, které neznají vůbec nic jiného, jenom válku.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Přesně tak. Ta válka vlastně tam začala na konci sedmdesátých let, nejprve snaha svrhnout komunistický režim různými milicemi podporovaným Západem, Egyptem, Čínou, Saúdskou Arábií, Pákistánem, pak Sověti byli vypuzeni ze země, najednou začali ti mudžáhidové bojovat mezi sebou, ty opoziční frakce, nakonec v devadesátých letech je všechny vypudil Taliban z naprosté většiny afghánského území a pak před 20 lety v roce 2001 přišli Američané a zase vypudili Taliban a teď vidíme, že on se po 20 letech vrací. Takže máte pravdu, že jsou tam celé už 2 generace, které skutečně nic jiného než nějakou formu války neznají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Skončila, Břetislave, ta spojenecká mise příliš brzo, nebo naopak pozdě?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
To je věc, která je prostě subjektivní. Na to není jednoznačné hledisko a to je možná ten hlavní problém. Ono se prostě neřeklo, čím ta mise má skončit. Co je její cíl. To nikdy nezaznělo. Takže kdyby se řeklo, stáhneme se po prvních parlamentních volbách v Afghánistánu, stáhneme se, až Afghánistán si dokáže zabezpečit většinu státního rozpočtu z vlastních zdrojů. Cokoliv by se tohoto typu řeklo, fajn, pak by bylo dobré odejít. Ale jelikož žádný cíl nebyl stanoven, tak někdo říká, že Západ včetně českých vojáků že odcházíme příliš brzy. Někdo vám řekne, no, už jsme tam 20 let neměli být. Neměli jsme tam vůbec chodit. Někdo řekne, za 10 let by to bylo lepší. Ale to jsou všechno prostě, řekl bych, prázdné postoje, které nemají oporu v realitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je realita z hlediska terorismu? Říkalo se, že je tam líheň různých Al-Kajd, a především už nehrozí tedy z Afghánistánu nebezpečí v tomto smyslu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ale hrozí. To bezpochyby, protože je to země, která je permanentně v rozvratu. A podívejme se, ona generovala určitá rizika tohoto typu i v době, kdy tam bylo 100 000 amerických vojáků. Ti teďka odcházejí a teď je to paradoxně v zájmu talibanců, aby se tam znovu Al-Kajda nevrátila. Ostatně loni v únoru 2020 bylo dosaženo dohody ještě mezi Donaldem Trumpem a Talibanem. Američané jednali s talibanci a Taliban se zavázal, že pokud se Američané stáhnou, což se teď děje, tak se Taliban bude snažit, aby se znovu Afghánistán nestal základnou mezinárodního terorismu. A víme, že Taliban v uplynulých dvou letech už mnohokrát bojoval třeba proti Islámskému státu, který se v Afghánistánu objevil poté, co byl poražen v Iráku a v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou si muset nyní, co se týče bezpečnosti, poradit Afghánci sami, byť třeba generální tajemník Severoatlantické aliance Stoltenberg zemi slíbil finanční podporu, civilní zastoupení a výcvik Afghánců v zahraničí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Ono záleží už, to není jenom věc NATO. My jsme vždycky to vnímali tím západním pohledem, ale teďka hraje roli, co si o tom myslí Čína, Írán, to jsou země, které by byly nestabilitou v Afghánistánu zasaženy mnohem více než my, takže teďka třeba Íránci se snaží o to, aby si neznepřátelili Taliban příliš, aby se tam znovu neotevřel tento konflikt, a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A Saúdská Arábie?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
A Saúdská Arábie, dokonce se objevují teorie, že Saúdové by mohli využít třeba Taliban v té své rivalitě s Íránem tak, jako Írán zatápí v Jemenu Saúdským Arabům, takže ano, může se Afghánistán stát tím bojištěm této íránsko-saúdské rivality.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Složitosti na zahraničně politické šachovnici popsal Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za to.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.