Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 5. května 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Břetislav Tureček, odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak vážná je světová potravinová krize a na kolik jí zhorší válka na Ukrajině? Na které země dopadne rapidní pokles produkce obilovin nejtíživěji? Co způsobí nedostatek zemědělských hnojiv a čím je způsoben? Proč nechal turecký vládce Erdogan odsoudit filantropa Osmana Kavalu doživotí? Tak to je nástin některých našich dnešních témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Konflikt na Ukrajině naplňuje trojrozměrnou krizi, potravinovou, energetickou a finanční. S ničivými dopady na nejzranitelnější lidi země a ekonomiky světa. Tohle uvedl ve zprávě OSN její generální tajemník Antonio Guterres. V roce 2021 trpělo akutním nedostatkem potravin víc než 190 milionů lidí ve více než 50 zemích nebo územích, což představuje meziroční nárůst o celou čtvrtinu. Dá se předpokládat, že válka na Ukrajině tento stav ještě výrazně zhorší?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Takové nebezpečí určitě hrozí, ale nebyl bych tak skeptický, spíš si myslím, že bude velmi náročné finančně, organizačně i politicky tomu předejít. Zkrátka máme země, které jsou opravdu závislé hodně na dovozech potravin. Samy už nejsou potravinově soběstačné. A pokud není jejich dodavatelem klíčovým v zemědělství byly země, které jsou ve válce a nemusí to být nutně jako teď Rusko nebo Ukrajina, tak samozřejmě to může zasáhnout i tyto země, které jinak s tím konfliktem nemají nic společného. A to je právě teď, řekněme, určité riziko pro Blízký východ a je to samozřejmě spojené s paradoxem, že od Blízkého východu si zároveň slibujeme, že nám pomůže s tou energetickou krizí. Že sice blízkému východu se možná nebude dostávat pšenice z Ruska a z Ukrajiny, ale zároveň čekáme, že odtamtud dostaneme zemní plyn ropu na místo těch surovin z Ruska.

Vladimír KROC, moderátor
Které země tedy zasáhnou ty omezené vývozu pšenice z Ukrajiny a Ruska nejvíc?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Zase začnu tím, že se zatím žádné scénáře černé nenaplňují, protože ono přece jenom to má určitou setrvačnost a spíš se řeší, jak to bude vypadat za několik měsíců nebo za rok, až se bude řešit výpadek letošní produkce. Protože teď jsou v silech miliony tun obilí, dá se různě přesouvat z různých strategických zásob a tak podobně. Ale abych se vrátil ke konkrétní otázce. Nejvíce se toto samozřejmě může týkat zemí, které už samy o sobě jsou oslabené a jsou hodně závislé na těch dovozech z východní Evropy. Na Blízkém východě se hodně často a logicky zmiňuje Egypt, který je nejlidnatější vlastně zemí regionů stomilionová nejlidnatější arabská země. Dováží většinu produkce, tedy pšenice hlavně a z 80 % je to z Ukrajiny a z Ruska. A my se musíme uvědomit, že Egypt je taková typická země, kde podíl nebo význam chleba na tom každodenním stole potravinovém, těch tamních rodin je mnohem větší než u nás. My si nedáme chleba, dáme si něco jiné, dáme si, uvaříme si brambory, rýži, těstoviny a tak podobně. Ale v Egyptě zejména v těch nízkopříjmových skupinách, ty opravdu ty chlebové placky jsou naprostý základ a mimo jiné i proto egyptské režimy bez ohledu na jejich barvu desítky let už dotují ten základní chleba. Takže, když tam najednou zmizí pšenice, ze které se tento chleba vyrábí, tak to může mít samozřejmě velké i sociální a dokonce i bezpečnostní dopady na tu zemi. To je Egypt. Podobně můžeme mluvit o Libanonu, který čelí už dva, tři roky vleklé politické krizi. Jednak krize vlastně se řetězí za druhou. Ten také dováží asi 60, 2/3 pšenice, kterou potřebuje z východní Evropy, tak to jsou jenom příklady. Tunisko můžeme zmínit dál a tak podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Ono je to nasnadě, ale co je hlavním důvodem rapidního snížení produkce obilovin?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, tak mluví se o tom, že pokud se na Ukrajině válčí, tak tam, kde se válčí, tak nelze samozřejmě vést mírové zemědělství. Lidé, kteří v zemědělství pracují, tak jsou teď jako odvedenci na frontě nebo prostě ty oblasti jsou zaminované, jsou válečnou zónou. To je jedna věc. Druhá věc je, o tom se hodně mluví v souvislosti s černomořským ukrajinskými přístavy, že Ukrajina tam má v těch svých námořních silech produkci už tedy sklizenou, kterou chce vyvést, ale nelze, protože se tam bojuje, protože je tam ruská námořní blokáda. Takže není to jenom pro problém samotného vypěstování obilí, ale i jeho dopravy, z místa produkce k tomu odběrateli, což jsou v tomto případě ty blízkovýchodní státy a vrátím-li se k Egyptu, tak ten vlastně se stal takto závislým na ruské a ukrajinské pšenici v uplynulých někdy 30 letech, když se právě ukázalo, že nejlacinější a nejjednodušší způsob, jak tu zemi zásobovat, je dovážet to z černošských přístavů, že už nemusí dovážet, řekněme z Indie třeba.

Vladimír KROC, moderátor
Ptám se i proto, že Putin označil za důvod zhoršení potravinové bezpečnosti protiruské sankce ze strany západu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ale no tak to už jsou potom politické, politická vysvětlení, která samozřejmě mohou být různá. Propaganda v tom bezesporu také hraje roli, o tom není sporu.

Vladimír KROC, moderátor
Jak velkým problémem je nedostatek hnojiv a čím je způsoben?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, tak to se dostáváme k další komoditě, ve které Rusko zejména tedy dominuje nebo hraje významnou roli na světových trzích. Produkce ruských hnojiv a jejich vývoz na Blízký východ, samozřejmě zase souvisí s domácí blízkovýchodní produkcí. Nejen obilovin ale i dalších zemědělských plodin. A ty země se dlouhodobě a je zajímavé, to se zmiňovalo i před válkou, vycházely odborné studie, že vlastně blízkovýchodní zemědělství se potápí kvůli erozi půdy, kvůli globálnímu oteplování, klimatickým změnám, kdy zkrátka ty plochy, kde se kdysi dalo něco zeleného pěstovat, tak se prostě zmenšují. A na těch zmenšených je půda tak zničená zasolením, paradoxně také přehnojením, že výnosnost z těchto zemědělských ploch výrazně klesá. Takže tím se dostáváme i k důvodům, proč třeba klesá soběstačnost těchto států. V této souvislosti je hodně zmiňován Irák a Sýrie. A tam samozřejmě, jak posluchači vědí, se to snoubí zároveň s těmi ozbrojenými konflikty, které tam v uplynulých dekádách probíhaly a stále probíhají.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké geopolitické důsledky, může tohle všechno, co jsme zatím velmi stručně popsali, mít?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, má to celou řadu rovin. Já zmíním, že pokud dnes, já pořád se váže k tomu Egyptu argumentačně, tak pokud bude chtít egyptský režim přežít, tak bude muset lidi nakrmit, aby se neopakovalo arabské jaro, aby se neopakovaly chlebové bouře, které Egypt zažíval už v sedmdesátých letech, když chtěl zrušit ty dotace ještě za proamerického /nesrozumitelné/ režimu tehdy. A aby přežil, tak to musí někdo zaplatit. Egypt má problém se získáváním půček od světové banky Mezinárodního měnového fondu. Tyto instituce mají své podmínky. Potom dalším takovým donorem nebo řekněme sponzorem egyptského režimu, je saúdskoarabský režim, který samozřejmě zase za to vyžaduje od Egypta politickou loajalitu. Takže teďka jde o to, nakolik třeba Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie budou ochotné dál vlastně subvencovat churavějící egyptskou ekonomiku za této situace. A druhá věc, která, u které se stále častěji mluví. A já jí třeba občas zmiňuji i svým studentům, toto všechno může víst, vést k jakémusi k jakési radikalizaci. My jsme měli desítky let revolučních idejí extremistických na Blízkém východě v době studené války. Tehdy teroristé byli v podstatě marxisté. Teď jsme zažili 30-40 let, kdy tamní extremismus se nese pod praporem islámu. A já si myslím, že velmi brzy tyto ideologie obě zcela vymizí, včetně toho radikálního islamismu, který myslím si, že je teď na ústupu. A přijdou místo toho hnutí, skupiny, aktivisté, kteří budou argumentovat právě nedostatkem a jaksi špatnými životními podmínkami tamních obyvatel, které budou opravdu reálné. A pak už je jenom krůček samozřejmě k úvahám, na kolik se to třeba promítne v dalších migračních vlnách, z těch chudých regionů bez vody a potravin, kdy ti lidé už nepůjdou za, jak my říkáme za lepším životem na západ, ale opravdu za přežitím třeba.

Vladimír KROC, moderátor
A není to problém jenom Blízkého východu i dalších oblastí.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Určitě ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké to má řešení, protože v našem nejvlastnějším zájmu z toho, co jste tady vysvětlil, by bylo dobré mu předejít ale jak?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já jsem v tomto skeptický. My můžeme vždycky hasit jenom momentální požáry a dost často si zaděláváme na požáry budoucí a řešení, ideální řešení prostě neexistuje. Vždy to bude jenom nějaké, řekněme, umenšování, minimalizace těch škod. Takže v Egyptě nebudou vždycky všichni lidé mít dostatek. Stále v Egyptě, byť se to zlepšuje, tak pořád třetina té stomilionové země žije pod hranicí chudoby. Podobně by třeba s jinými ukazateli je to napříč blízkým východem. A samozřejmě otázka je, co může dělat ten bohatý západ. Máme tam dávat ještě více peněz, aby ti lidé nešli sem k nám? To už je potom ale na politicích. Kolikrát my vidíme velký rozpor třeba mezi expertními názory a doporučeními odborných různých skupin třeba OSN a tím, jak se k tomu potom postaví jednotlivé vlády. Vidíme, že i jednotlivé politické strany v České republice mají rozdílné názory.

Vladimír KROC, moderátor
To jsou politická řešení, ale já měl na mysli to, u čeho jsme vlastně začali a to znamená ten nedostatek nebo propad produkce obilovin, jestli se to dá nějakým způsobem nahradit z jiných oblastí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, také bavíme-li se o tom tak jistě, ale dá se dovážet z jiných částí světa. Rusko a Ukrajina se podílejí na světovém obchodu, jestli se nepletu asi třetinou. Takže to znamená 2/3 obilí se vypěstují někde jinde. Ale zase je to otázka ceny. Pro ten Egypt je zkrátka nejefektivnější dovážet to z blízkých východoevropských polí než třeba z Jižní Ameriky.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes vysokoškolský pedagog a žurnalista Břetislav Tureček. Jakou roli hraje Turecko v současné ukrajinské krizi? Připomenu, že Ankara se pokusila zprostředkovat schůzku zástupců znepřátelených stran zatím na nejvyšší úrovni ministrů zahraničí, tak to je jeden pohled.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano a další pohled můžeme odbočit k domácí turecké politické scéně. Objevují se úvahy a ono je to obecnější, může platit pro širší zase Blízký východ, že tím, že my tyto země potřebujeme, tak ty země třeba, ty jejich, ta jejich vedení, v tomto případě turecký prezident Erdogan mohou mít pocit, že si mohou dovolit více než, než předtím. To znamená, dneska Rusko, pardon, Turecko nějakým způsobem neutralizuje ruský vliv v oblasti Černého moře. Víme, že Turecko uzavřelo v Dardaneli a Bosporu ty úžiny pro proplouvání dalších ruských lodí, které tam nepatří. Zároveň Turecko dodává zbraně Ukrajině a tak dále. Takže najednou vidíme, že turecký prezident Erdogan, o kterém leckdo ještě před půlrokem říkal, jaký je to diktátor, tak najednou se stává velice, velice oblíbeným politikem i v západních kruzích.

Vladimír KROC, moderátor
A daří se mu to napravit si tu pošramocenou pověst na té mezinárodní scéně?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, že on je pragmatik a pragmatici jsou i ti, co ho hodnotí. Prostě Erdogan je Erdogan. On se posunul, já si myslím, že nejen politicky, ale i třeba mentálně, on je u moci už vlastně 20 let a vyvíjí se i jako člověk, o 20 let zestárnul. I to všechno musíme vzít v úvahu. Vidíme, co se děje s našimi politiky, když zestárnou o 20 let. A to všechno je součástí nějaké té, toho, toho procesu, ale dnes prostě vidíme, že Erdogan mohl třeba se západu vzepřít. On mohl začít velice otevřeně kooperovat s Ruskem a myslím, že bychom si najednou docenili tu jeho roli, kterou dnes reálně zastával.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale ono se to dalo možná i očekávat vzhledem k těm předešlým rusko-tureckým vztahům. Jaké byly?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ale tady právě vidíme, ano, říkalo se, že jsou to dobré vztahy, ony byly dobré, ale zároveň byly pragmatické. Prostě vždy je to kalkul. Já si myslím, že na západě často i třeba novináři mnozí dělají chybu, že za vším hledají ideologii. Oni jsou si ideologicky blízcí. Oni jsou si blízcí jenom do té doby, dokud jim to vyhovuje. A ve chvíli, kdy to přestane vyhovovat. Já připomenu, turecký prezident Erdogan měl třeba velmi dobré vztahy se syrským prezidentem Asadem do arabského jara. Ve chvíli, kdy Asad začal střílet do vlastních lidí, tak Erdogan vyhodnotil, že je lepší hodit Asada přes palubu a začal velmi masivně podporovat opozici syrskou, která chtěla Asada, jak vidíme neúspěšně svrhnout.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme k tomu pragmatickému přístupu Ankary nebo Erdogana, Turecko třeba dodává Kyjevu bojové drony. Čili to je jednoznačná podpora Ukrajiny, Ukrajiny?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Určitě ano, dokonce ono to je až mytizované. Ty, ty drony se už osvědčily i během nedávné nové války mezi tedy na Horní Karabach, který okupovala Arménie. Ázerbájdžánu se podařilo to území získat zpět i do velké míry díky těmto dronům. Takže tureckým, takže tím si Turecko udělalo velkou reklamu a vidíme, že vzápětí vlastně je začala velmi oceňovat i Ukrajina.

Vladimír KROC, moderátor
Teď se možná pustím na tenký led spekulací, ale nevyužívá toho všeho Erdogan k takovému poněkud tvrdému upevňování vlastní moci? Že tak trochu ve stínu toho, co se teď děje na Ukrajině, tak si řeší svoje problémy doma na domácí scéně?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To tak bývá a když máme nějaký vnější tlak, vnější hrozbu, ať už skutečnou nebo domnělou, prostě něco, co odvede pozornost od domácí scény, tak vždy je velké pokušení mnoha vůdců. Nemusí to být jenom diktátoři a autoritáři, nějak zúčtovat se svými protivníky a tak dále. A v této souvislosti je skutečně vlastně zmiňován v Turecku vyústění soudního procesu. Minulý týden, kdy byl nadoživotí odsouzen Osman Kavala, což je tureckým aktivista, řekněme, filantrop. A vlastně byly mu počítány domnělé trestné činy za uplynulých 10 let. A samozřejmě západ, lidskoprávní organizace bijí na poplach, že přesně, že Erdogan zneužívá to, že najdou je na výsluní na západě. Nikdo ho za to nebude kritizovat. A je to pravda, neslyšeli jsme nějakou razantní kritiku, protože prostě všichni vědí, že my teď Erdogana potřebujeme ohledně války na Ukrajině. Připomenu, je to podobné, Erdogan věděl, jak zúročit velmi dobře v době migrační krize, že prostě uzavřel tu balkánskou migrační cestu do Evropy v roce 2015. Evropa mu za to platila miliardy eur. Takže je to velký pragmatik. A musíme ještě vzít v potaz, že on zkrátka se zjevně snaží i využívat jaksi nebo hrát na domácí strunu. Prostě na to, co si o něm myslí jeho domácí lidé. Já vždy říkám, Erdogan se nezodpovídá Evropské unii, evropským státníkům. On chce doma mít popularitu a tady je nutno zdůraznit jednu věc, on už 20 let vyhrává demokratické volby.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme ještě k tomu případu Osmana Kavala. On je to intelektuál, filantrop, jak jste říkal, dědic několika firem. Co mu vlastně soudy turecké kladou za vinu? Čím se měl provinit natolik, že dostal doživotí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, no tak ta, ta argumentace, respektive ta, ty body žaloby tak nějak fluktuovaly, měnily se, ale v podstatě on je, on byl odsouzen už za to, že v roce 2013 se podílel nebo byl prostě spojován s protesty v parku Gazy. Což je už zapomenutá věc, ale tehdy se bouřili, můžeme říci, intelektuálové, městská taková ta elita, studenti a tak dále. V Istanbulu, když měly být vykáceny stromy v parku Gazy. V podstatě to byla jakási ekologická záležitost, můžeme říci zelená. Ale zároveň se to stalo takovou rozbuškou prvních protestů právě proti Erdoganově vládě. A to se vleklo, do toho v roce 2016 přišel neúspěšný pokus o puč i o zavraždění patrně samotného Erdogana. Což on využil k velmi ostrému zúčtování se svými skutečnými ale i domnělými odpůrci.

Vladimír KROC, moderátor
A využívá toho dodnes.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
A využívá toho a dost možná v tomto případě dodnes. Takže desítky tisíc lidí byly vyhozeny z práce, včetně profesorů. Řada z nich skončila i na českých univerzitách. Tady získali azyl a možnost dál působit v akademické sféře. A i s tím je Osman Kavala vlastně spojován, že jemu se sečetl rok dva 13 a rok dva 16 a byl vlastně odsouzen za údajnou účast v obou těchto věcech a mimo jiné třeba mu bylo přičítáno k tíži, že údajně byl vlastně ve spojení s Georgem Sorosem, tedy tím americkým židovským filantropem, že se vlastně pokoušel i v této rovině podrývat turecký stát.

Vladimír KROC, moderátor
A čím tedy mohl být ve skutečnosti pro Erdogana nebezpečný? Jenom to, že je rebel?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, ono je to dost. Mohl být, mohl být rebel. A já bych potom ani nevylučoval prostě i takové věci typu nějakých osobních rivalit a osobních animozit. Myslím si, že i to by v tom mohlo hrát roli. Ale zase já bych byl trošku opatrný říkat, že ho odsoudil Erdogan anebo Erdoganův režim. Pořád v Turecku je justice, která ne vždy vyhovuje nebo jde na ruku tomu vládnoucímu režimu.

Vladimír KROC, moderátor
Ve stejnou dobu úřady rozhodly, že je trestní řízení s údajnými pachateli vraždy soudce disidenta Džámala Chášukdžího se přesouvá do Saúdské Arábie. Jak tomu rozumíte?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Těch interpretací je celá řada. Já se kloním k tomu, že to může být součást snahy Turecka po několik letech velmi napjatých vztahů, urovnat vztahy se Saúdskou Arábií, která mimochodem, když už jsme o tom mluvili, v Saúdské Arábii v březnu, také už měsíc pomalou, tři týdny běžela válka na Ukrajině a Saúdská Arábie najednou v jeden den popravila 81 lidí, ne odsoudila, ale popravila. Také kde jsme slyšeli na západě nějakou kritiku? Takže tady padla otázka, jestli náhodou tyto režimy, odklonění pozornosti na Ukrajinu nemohou využívat k nějakým domácím věcem. Ano mohou. Další příklad může být tato Saúdská Arábie.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme s Břetislavem Turečkem. Íránský lékař se švédským občanstvím Ahmad Reza Džalálí, vězněný v Íránu, má být 21. května popraven. Co můžeme říct o tomto případu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, zase je to vleklá věc, která má právní rovinu, má lidskoprávní rovinu a má rovinu diplomatickou, politickou. Ahmad Reza Džalálí je Švéd íránského původů. A je jedním z mnoha lidí s dvojím občanstvím, kteří byli v Íránu za uplynulá léta zatčeni a obviněni pro špionáž nebo prostě pro podvracení, řekněme, státu. A on byl takto vlastně zatčen už v roce 2016. A poté byl tedy odsouzen k smrti a teď skutečně jedná íránská agentura vlastně včera tuším zveřejnila údaj, že by měl být popraven ještě v měsíci Orlí Beheš, což je teď. On íránský kalendář je trošku posunutý proti našemu a tento měsíc Orlí Beheš končí 21. května. Je to neoficiální údaj, íránské úřady se k tomu nevyjádřily. Může to být zase součást nějaké íránské hry a nátlaku. Protože já připomenu, on byl tedy odsouzen za špionáž ve prospěch Izraele. A už jednou dokonce, může to být dva roky, tak už bylo oznámeno, že bude popraven. Byl přesunut na samotku a on tam pak dlouhé, možná měsíce, dokonce čekal na, na popravu a nakonec byl zase převeden zpátky. Takže i takto může ta forma toho brutálního psychického nátlaku vypadat.

Vladimír KROC, moderátor
Džálalí se přiznal na videu, které odvysílala íránská televize, doznání bylo ale podle OSN vynuceno mučením. Kde hledat pravdu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, ono je to velmi složité. Samozřejmě v tomto má Írán také takovou neblahou tradici, že prostě mnoho lidí už se v televizi kálo, že pracují pro Američany pro, pro Izraelce. Pak byli popraveni, vždy se spekulovalo, jestli nebyli nadrogováni. Jestli někdo naopak neslíbil třeba beztrestnost, za toto natočené přiznání a tak dále. Já vůbec si netroufám toto posuzovat. Na druhou stranu musíme si reálně uvědomit, že špionáž proti Íránu ve velkém probíhá. Mimochodem jeho případ je spojován se sérií vražd íránských vědců, a to i civilistů, kteří byli zavražděni v uplynulých letech pro spojitost s íránským jaderným programem. I v západní literatuře dokonce i v izraelské se objevují údaje, že tyto vraždy skutečně zosnovala izraelská tajná služba. A někdo jí s tím určitě pomáhal. Západ vždy musí říct, tento člověk není špion, ten je nevinný a tak dále. Na druhou stranu někdo tam tuto práci v Íránu prostě dělá. Takže bohužel je to velice složité, vyjádřit tak či onak ke každému jednotlivému případu.

Vladimír KROC, moderátor
V každém případě ale ten, tento konkrétní tedy je politicky využíván. Vy už jste připomenul, že ty zprávy o blízké popravě Džalalího se objevily už před dvěma lety. Proč teď znovu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To je zajímavá věc, protože ve Švédsku, a to určitě nebude náhoda, se čeká rozsudek nad panem /nesrozumitelné/, který byl zatčen asi před dvěma lety ve Stockholmu na letišti, vůbec to nečekal. A je, byl obviněn na základě univerzální jurisdikce, kterou švédskou uplatňuje, že v osmdesátých letech se podílel na rozsáhlých masových popravách odpůrců íránského režimu. A tedy, že se dopustil nepromlčitelných zločinů. Teď čeká na rozsudek a nabízí se samozřejmě možnost, že Írán na poslední chvíli pana Džálalího propustí výměnou za propuštění pannou /nesrozumitelné/. Zase mě napadá, je to asi 20-25 let, byl zajímavý, bylo to v roce 97. 25 byl, byl v Íránu zatčen německý občan Helmut Hofer, obchodník za to, že měl intimní poměr s íránskou studentkou. Měl být odsouzen k smrti dokonce a nakonec byl propuštěn a ve stejné době Německo propustilo, teď nevím, jestli 2 nebo 3 íránské občany, kteří byli odsouzeni za útok, za nějaký útok nebo atentát na, na německém území.

Vladimír KROC, moderátor
V případě Hamída Núrího tak jsou to činy, které se měly odehrát za irácko-íránské války v osmdesátých letech, to není promlčeno?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Jsou věci, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocida, které skutečně jsou nepromlčitelné.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí, byl dnes Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Děkuju, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.