Přesně před 50 lety jezdil na Měsíci Lunochod 1. A stojí tam dodnes

4. prosinec 2020

Soupeření mezi socialistickým a kapitalistickým táborem, kterému dnes říkáme studená válka, se nevedlo jen na Zemi, ale také ve vesmíru. USA a Sovětský svaz závodily v jeho dobývání.

Zpočátku si většinu prvenství připisovali Sověti, v roce 1969 však Spojené státy vynesly trumf v podobě úspěšné měsíční mise Apollo 11. O rok později se ho Sovětský svaz pokusil přetlačit, když na Měsíc vyslal Lunochod 1, samohybné ze země řízené vozítko. Asi dva metry dlouhý vozík připomíná hrnec na osmikolovém podvozku.

Na zemi Lunochod ovládalo jen pět lidí

Lunochod 1 na měsíční povrch dopravila automatická sonda Luna 17, která 10. listopadu 1970 odstartovala z Bajkonuru. Jen o týden později přistála na Měsíci v oblasti Moře dešťů. Lunochod ze Země ovládala pětičlenná skupina: velitel, řidič, navigátor, radista a inženýr.

Měsíční vozítko Lunochod, které ve dvou exemplářích jezdilo po měsíčním povrchu na počátku 70. let

Poháněný byl energií ze solárních panelů, které byly především na odklopném poklopu. Kromě dvou kamer byl vybaven také spektrometrem a francouzským laserovým odražečem. Jeho úkolem bylo stanovit přesnou vzdálenost Měsíce od Země. Vedle toho Lunochod pořizoval snímky Měsíce a prováděl chemické analýzy povrchu.

Původně sovětští inženýři předpokládali, že Lunochod 1 bude na Měsíci jezdit nanejvýš tři měsíce. Osmikolka ale očekávání bohatě překonala. Pozemskou posádku přestal Lunochod 1 poslouchat až 4. října 1971, kdy mu zeslábly akumulátory. Do té doby pořídil kolem 20 tisíc fotografií a 200 panoramatických snímků, provedl 25 chemických analýz a ujel 10 540 metrů.

Za tak dlouhou dobu se to nezdá mnoho, jenže je potřeba mít na paměti, že Lunochod pracoval jen během měsíčního dne, který trvá zhruba 28 dní pozemských. V průběhu stejně dlouhých měsíčních nocí zavřel svůj poklop a „spal“. Zároveň jezdil pomalu – vždyť jeho pohyb byl ovládán ze Země, a obezřetně, aby se na kamenitém povrchu nepřevrátil.

Informoval i rozhlas

O Lunochodu 1 pochopitelně informoval i Československý rozhlas. Nejpodrobněji v prvních dnech jeho mise. Posluchači se pravidelně dozvídali, jak velkou vzdálenost ten který den ujel a jaké byly jeho úkoly.

Lunochod

Ve zpravodajské relaci Rozhlasové noviny vystupovali odborníci, kteří posluchačům vysvětlovali, jak pracují přístroje, které veze, jak funguje jeho dálkové ovládání, čím je unikátní jeho podvozek, nebo na jaké potíže může narazit. Pochopitelně se také hovořilo o výhodách, které má dálkově ovládané vozítko oproti lidským posádkám, které na Měsíc vysílali Američané.

Úplně poslední zpráva o Lunochodu1 se v Rozhlasových novinách objevila 2. listopadu. Informovala, že vozítko zůstalo stát v Moři dešťů, a že jeho laserový odražeč je nastavený tak, aby mohl dále sloužit. A stojí tam dodnes.

Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.