Při bojích v Pražském povstání zemřely tisíce lidí kvůli zbytkům zfanatizovaných německých vojsk
Po sebevraždě Adolfa Hitlera 30. dubna 1945 a dobytí Berlína Sověty, zůstala Praha posledním velkým městem, které ovládali Němci. Po spontánních povstáních v menších městech Protektorátu se čekalo, kdy se k boji odhodlá hlavní město.
Ráno 5. května začal rozhlas vysílat česky, což zapůsobilo jako signál k povstání. Když chtěli odbojáři sídlo rozhlasu v Praze na Vinohradech převzít, střetli se s německými vojáky. Ve 12:33 začal rozhlas volat o pomoc a začala tak bitva, která vešla do dějin.
Okupanti chtěli metropoli Protektorátu udržet co nejdéle, aby přes město mohla projet armáda ustupující z východu. Tomu se Pražané rozhodli zabránit stavěním barikád. Při bojích v Pražském povstání zemřely tisíce lidí, které na mnoha místech připomínají malé pomníčky.
Nejtužší boje se v Praze odehrály 7. května. Povstalci zoufale čekali, kdy přijde pomoc. Nejblíž byla americká armáda George Pattona, které ale sovětské velení postup na Prahu nedovolilo. Na jihozápadě města pouze částečně do bojů zasáhly jednotky generála Vlasova. Teprve 9. května ráno, několik hodin po vyhlášení konce druhé světové války v Evropě, vstoupila do Prahy od severu Rudá armáda. Velení wehrmachtu kapitulovalo už o den dřív, a tak sovětští vojáci likvidovali už jen zbytky zfanatizovaných německých vojsk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
