Příběhy cyklistů Tour de France ve Francii inspirují. Někdo fandí, někdo kreslí komiks

Reklamní auta projíždějí po stejné trase, po které jedou i sportovci. Divákům hází sponzorské předměty – bonbony, trika, čepice.

U trati na židličce

„Chytil jsem kšiltovku, přívěsek na klíče a otvírák. Na Tour se dívám každý rok. Je to pro nás velká událost, že se závod po sedmi letech vrátil do Limoges. Opravdu si to užíváme,“ vypráví Louis.

Na průjezd závodníků čeká už před dvě a půl hodiny. K trati si přinesl dokonce i skládací židličku. Hned vedle něj sedí jeho děda, se kterým sleduje všechny etapy.

Louis se svým dědou na etapě ve městě Limoges|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Před cílem v centru dění

O pár set metrů dál v cílové rovince je Christian. Opírá se o kovové zábrany u trati a v ruce má mobil, na kterém sleduje průběh závodu:

„Je jasné, že člověk vše lépe vidí doma na televizi, ale tam mi zase chybí atmosféra. Před chvilkou jsem si povídal s jedním pánem, který je ze stejného regionu jako já. Potkal jsem tu taky paní z veslařského klubu hned u trati. Říkala, že z lodí na řece vytvoří vzkaz, aby ho ze shora viděly kamery z vrtulníků. To jsou ty výhody, když jste kilometr před cílem. Jste prostě v centru dění,“ vypráví nadšeně Christian.

Christian je bývalý cyklistický závodník. Až na Tour to sice nedotáhl, ale dokáže zasvěceně popisovat pohyby cyklistů v pelotony a mluví i o horku, se kterým sportovci bojují. 

Komiks inspirovaný velikánem

Na kole závodil taky spisovatel a tvůrce komiksové série Laurent David:

„Je to třídílný komiks. Na čtvrté knize pracuji. Celá série je o muži z oblasti Limoges, který objevuje cyklistiku se svým dědou. Sní o tom, že se jednou stane šampionem. Komiks je o jeho příhodách,“ popisuje autor.

Čtěte také

Pogačar si na Tour pochvaluje boj s Vingegaardem. Vlastní výkony po zranění ho nepřekvapily

Laurentův komiksový příběh prý ovlivnil jeden z bývalých cyklistických velikánů Raymond Poulidor. Letos Tour zavítala do jeho rodného kraje, kde lidé vzpomínali na jeho úspěchy:

„Byl skutečně výborný, přesto si lidé ze začátku nemysleli, že bude mít takovou kariéru. Občas ale neměl příliš štěstí a končíval na druhém místě. Měl ale za sebou spoustu sportovních úspěchů.“

Ernest vzpomínal, že Raymond Poulidor začínal trénovat na kole své matky. Vybavuje si taky, že měl oproti dnešním závodníkům větší a mohutnější postavu, přesto – jak říká – byl i dobrým vrchařem, což prokázal v roce 1964 i v legendárním výšlapu na sopku Puy de Dôme. Letos se tam Tour de France vrátila po dlouhých 35 letech a vzdala tak hold bývalým závodníkům.