Příběhy z temnoty. Dokumentární povídky Miloše Doležala

Sugestivním literárním stylem vtahuje Miloš Doležal čtenáře a posluchače do časů dvou totalit, do období protektorátu a stalinismu 50. let v Československu, které byly tvrdou zkouškou charakterů.

Bohouš svině

Miloš Doležal se ve své povídce vrací k temnému období německé okupace. Na protektorátní Vysočinu, prošpikovanou hrdiny a zrádci, dramatickými událostmi a válečnou všedností. Je to příběh o konfidentských bestiích a prachu mrtvých. Příběh, který přerostl i do doby komunismu. Postavy skutečně existovaly, události nejsou smyšlené. Jen některé okolnosti obklopuje svíravá nejistota.

Můj muž týral lidi?

On se účastnil před pětasedmdesáti lety vypálení české obce Lidice, ona byla jeho českou manželkou. On byl příslušníkem gestapa, ona tajně pomáhala zatčeným odbojářům. Manželé Felklovi. On byl po válce popraven, ona dosud žije v Německu a vrací se na místa svého dávného života.

Příběh zvláštního manželství, které bylo osudově poznamenáno dějinami a dotýká se našeho soudobého vypořádávání se s minulostí, se ve své dokumentární povídce pokusil zachytit Miloš Doležal.

Buď připraven k udání aneb Farář, pionýři a prispola (epizoda z roku 1956)

Pionýrský šátek – mnozí si jistě pamatují ten cíp rudé látky uvázaný na krku jako součást modrého stejnokroje. Býval to symbol uvědomělého socialistického mládí. Jenže i kvůli němu a pionýrskému donašečství se u nás v padesátých letech 20. století odsuzovalo k nemalým trestům do komunistických kriminálů.

Dokumentární povídka Miloše Doležala nás zavádí do roku 1956, kdy byl v jednom českém městečku zatčen učitel náboženství. Důvodem byl právě onen pionýrský šátek.

Příběh dozorce a básníka aneb Ve sklenici od okurek

Nepíše se o něm v žádných učebnicích ani v historických monografiích, přesto patří do české literatury 20. století jako zachránce a uchovávatel. Václav Sisel, obyčejný vězeňský dozorce z pražského Pankráce. Právě tam se seznámil s vězněným básníkem Janem Zahradníčkem a mezi nimi vzniklo neobyčejné přátelství.

I ve dvou posledních povídkách se Miloš Doležal vrací k temnému období stalinských padesátých let 20. století.

Proslov se nekonal aneb Příběh estébáka

Nešťastná láska dokázala otřást i obávanou komunistickou Státní bezpečností. Bohuslav Růžička byl jedním z estébáků, kteří unesli číhošťského faráře Josefa Toufara. Posléze vyslýchal neprávem obviněné v babické kauze. Fotbalista a ženatý muž Růžička se v té době zamiloval do mladé policistky, která mu nakonec – po naléhání nadřízených – řekla ne.