Případ labelu Obscure Records. Velká reedice nás vrací do časů, kdy Brian Eno solidárně podpořil experimentální scénu
Když v polovině 70. let Brian Eno získal pověst populárního autora a producenta, rozhodl se využít své autority dost zajímavým způsobem. Založil vydavatelskou značku pro hudbu na pomezí avantgardy a popkultury. Byl to akt solidarity, jímž Eno podpořil své experimentálnější kolegy.
Na Obscure Records nakonec vyšlo jen deset alb, ovšem začínali tu později proslavení autoři: Michael Nyman, John Adams, David Toop, skupina Penguin Café Orchestra, zásadní skladatelé Gavin Bryars a John White. Je zajímavé vnímat produkci z Obscure jako společné gesto: z vlivu minimalismu a konceptuálního umění se tu rodila ambientní hudba, což nejlépe dokládají alba Briana Ena a Harolda Budda. Nyní přichází vůbec první souborné vydání Obscure Records na italském labelu Dialogo: berme ho jako možnost vztáhnout k dnešku jednu vzrušující - a do nynějška špatně dostupnou – kapitolu vývoje současné hudby.
Související
-
Brian Eno ambientní, ale i písničkový v Sedmém nebi Milana Caise
„Ještě mi dovolte takové malé ohlédnutí za audio-vizuální instalací NAVY Briana Ena a Jiřího Příhody v galerii Rudolfinum, “ říká Milan Cais.
-
Sedmé nebe s Pavlem Klusákem. Brian Eno: Hudba pro instalace
Osobnosti české hudební scény vybírají a komentují hudbu svého srdce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
