Pro motýly změna klimatu nebude problém, říká studie. Škodí jim naopak způsob hospodaření

Budějovičtí vědci prozkoumali čtvrt milionu údajů, které pocházely ze současných databází, ale nejstarší z nich byly až z 18. století. Studii publikoval odborný časopis Ecology Letters. V rámci 105 druhů motýlů z Evropy a Severní Ameriky sledovali změny jejich aktivity v závislosti na zeměpisné šířce.

Soumračník jitrocelový|foto: Jana Marešová,Entomologický ústav Biologického centra AV ČR

Oteplování planety totiž v důsledku znamená posun klimatických pásem. Například některá místa v mírného pásu tak kvůli klimatické změně budou připomínat spíše subtropy. Vědci na základě dat zjistili, že motýli se takovým změnám jednoduše přizpůsobí tím, že vylétnou v jinou roční dobu.

Podle Zdeňka Faltýnka Frice z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd se doba letu u řady druhů vůbec nezmění. Velké množství druhů se bude objevovat dříve.

V souvislosti s oteplováním nikdo nepředpokládal, že některé druhy motýlů se budou objevovat později než v současnosti.



Zdeněk Faltýnek Fric

Čtěte také

Pro „motýle“ a hmyz nezbývá mezi obrovskými lány polí místo, vysvětluje biolog

Druhy běžně vylétající například v červnu uvidíme v přírodě už v březnu nebo dubnu. Dospělci srpnových druhů zase vylétnou až v září. Jihočeští biologové upozorňují mimo jiné na to, že řada našich druhů, jako je například jasoň červenooký, jsou na českém území už od třetihor. Museli tedy už přežít několik dob ledových, a oteplení je tak neovlivní.

Pro motýly by nemělo být problémem ani to, že plně vyvinutí dospělí jedinci vylétnou v jinou dobu, než byl tento druh doposud zvyklý. „Motýli jednoho stejného druhu vylétávají na jaře, když jim to vyhovuje. A jaro začíná jindy ve Španělsku, a jindy ve Švédsku,“ upozorňuje Fric. Podle biologa mají motýli žijící u nás do velké míry dané předpoklady, aby se s nějakou změnou klimatu vyrovnaly. Některé druhy zkrátka začnou vylétávat dřív, jiné později.

Jasoň červenooký|foto: Entomologický ústav Biologického centra AV ČR

Reakce motýlů na změny klimatu se ale liší podle pásem, ve kterých žijí. Tropické druhy vlivem oteplování migrují do vyšších nadmořských výšek, zatímco druhy zvyklé na vlhké oceánské podnebí jsou vůči klimatickým změnám citlivější než ti vnitrozemské.

Reálné nebezpečí: pole místo luk a hospodářský les

Více než klimatické změny ohrožuje motýly způsob naší péče o krajinu. Chybí jim rozkvetlé louky a nevyhovují husté tmavé smrkové lesy.

Soumračník čárkovaný|foto: Alena Bartoňová,Entomologický ústav Biologického centra AV ČR

„V současnosti takové lesy sice považujeme za krásnou přírodu, ale je to vlastně zcela nový biotop, který tady ještě před sto lety nebyl,“ varuje Fric. „Lesy byly řidší a stromy dále od sebe.“

V minulosti jsme hospodařili úplně jinak. A to je důvod paradoxu: i když les někde není hustý, většině lesních druhů motýlů nevyhovuje.


Zdeněk Faltýnek Fric