Pro přírodu můžeme udělat na našich zahradách opravdu hodně. Jaké jsou rady botanika Jana Doležala?

Vy se zaměřujete na Botanický průzkum východních Čech, kde studujete především květenu písčin.
Na písčinách kvetou drobné rostlinky. Písčiny ve východních Čechách jsou už poměrně vzácným biotopem, spousta jich zarostla. S novými se většinou setkáme u vznikajících pískoven, kde tou destrukcí a těžebnou činností vznikají na okrajích vodních lagun drobné písčiny, kam se vzácné druhy rostlin stěhují a kde nachází svůj potřebný biotop.

Letošní jaro je nezvyklé, sezóna pro zahrádkáře i botaniky začala už v půlce února. Doufám, že teď ochlazení nebude tak teplotně razantní.
Jan Doležal, botanik Regionálního muzea v Rychnově nad Kněžnou

Například písník Marokánka nedaleko Hradce Králové, v lesích směrem na Třebechovice pod Orebem.
Ano, to je jedna z velice zajímavých lokalit. Rostliny písčin jsou poměrně krátkověké, potřebují samozřejmě vláhu, takže většinou na jaře, když je hodně vlhko, vyklíčí a v podstatě svůj životní cyklus mají zkrácený. Například mohou růst pouze dva měsíce a následně se zase vysemení. V semenné bance v onom písku dokáží pak vydržet desítky let.

Čtěte také

Ovocnáři se bojí mrazů, mohou ohrozit úrodu. Prakticky všechny ovocné stromy jsou teď v plném květu

Dále studujete kritický rod Chlupáček? O co přesně se jedná?
Chlupáček je rod z čeledi Hvěznicovitých, takže většinou žlutě kvetoucí rostliny. Oni mají listovou přízemní růžici, která je chlupatá, jak už napovídá rodový název. A rod Chlupáček je kritický především z toho důvodu, že ty druhy si jsou velice podobné a špatně se od sebe rozeznávají. Potřebujete znát spoustu detailů v květenství nebo i na listové růžici, případně na lodyze. Člověk se tomu rodu musí věnovat delší dobu, aby se v něm začal trošku orientovat. Druhy se mezi sebou velice snadno kříží a vznikají zajímavé hybridy, které se mohou šířit samovolně. Nebo vznikají pouze na těch lokalitách, kde ony rodičovské druhy společně rostou.

Trávníky nemusíme sekat často. Můžeme některá místa na zahradě nechat neposekaná. To pomůže nejen rostlinám, ale i hmyzu.
Jan Doležal, botanik Regionálního muzea v Rychnově nad Kněžnou

Jak vnímáte letošní předčasné jaro? Přišly teplotní rekordy a teď nás zase čeká docela výrazné ochlazení.
Letošní jaro je opravdu poměrně nezvyklé, v podstatě sezóna nejen pro zahrádkáře i botaniky začala už v půlce února, kdy rozkvetly první sněženky. Což bylo z mého pohledu poměrně předčasné. A samozřejmě také vysoké teploty, co jsme teď v posledních dnech zažili, jsou na duben dost nezvyklé.

Čtěte také

Jaro na zahradě. Rady, zkušenosti a vychytávky zahradníka Františka Hlubockého pro toto roční období

Tak uvidíme, doufám, že počasí a ochlazení nebude zase tak teplotně razantní, aby pomrzly některé druhy rostlin na zahradách. Snad se sezóna vrátí zpátky do původního stavu.

Chceme pozvat i na hezkou, ale netradiční jarní procházku. Protože vy také pořádáte komentované prohlídky přírody. 
Právě teď ještě můžeme zachytit jarní aspekt, krásně kvetoucí jarní rostliny, cibuloviny nebo hlíznaté druhy. A už tady kolem Hradce Králové můžeme chodit podél Orlice nebo Labe právě na těch břehových porostech. A v podstatě můžeme zajít i do nějakého parku nebo lesa.

Čtěte také

Nebojte se kopřiv! Můžete si na nich odchovat hejna motýlů, usmívá se entomolog Bohuslav Mocek

Pojďme se podívat i na naše zahrady. Co můžeme například udělat na svých pozemcích pro to, abychom pomohli zachránit a zachovat některé druhy rostlin?
Pro přírodu můžeme udělat na zahradách opravdu hodně. Když si vezmeme například trávníky, tak je nemusíme sekat pravidelně nebo často, případně můžeme ponechávat na zahradě i některá místa neposekaná. To pomůže nejen rostlinám, ale také hmyzu. Vyšší trávník zadrží také více vody, tolik vysychá a dokonce i při přívalových deštích dokáže zadržet spoustu vody, která se postupně vsákne do substrátu.

Celou radioporadnu s Janem Doležalem, botanikem Regionálního muzea v Rychnově nad Kněžnou, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.