Proporce a nápaditost. Bulharskou ulici zdobí dvě meziválečné vily
V malebném zákoutí Pardubic v blízkosti Matičního jezera vznikly v polovině 20. let minulého století dvě krásné vily. Jejich autorem je známý pardubický architekt Karel Řepa. Jeden z domů projektoval pro svého kolegu, rovněž stavitele.
Bulharská ulice patřila před sto lety k velmi klidným a vyhledávaným částem města, blízkost jezera i řeka Chrudimka na dohled vytvářely krásné prostředí. V této lokalitě už na začátku 20. století vznikla například výjimečná Messanyho vila nebo později Kamenná vila od architekta Boži Dvořáka. Na starší zástavbu potom ve dvacátých letech navázaly další projekty rodinných domů.
Mezi lety 1925 až 1927 tu vznikly dva sousedící a velmi podařené rodinné domy (čp. 655 a 814), které vyprojektoval Karel Řepa. Byl to žák slavného slovinského architekta Josipa Plečnika, který upravoval Pražský hrad pro prezidenta T. G. Masaryka.
„Karel Řepa patřil k architektům, kteří, jak poznamenal jeden historik, studovali klasicismus, aby poté praktikovali modernismus,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch. „Na fasádách domů, které mají jednopatrový korpus, se střídají kombinace omítkových ploch se spárovaným režným zdivem, kompaktní proporce domů se navenek otevírají nezastřešenými balkony.“
Vila pro Viktora Kříže
Vilu čp. 655 Karel Řepa projektoval pro pardubického stavitele Viktora Kříže. Ke spolupráci ještě přizval interiérového designéra Josefa Salavce, který dekoroval interiéry ve stylu art deco. „Na základě restaurátorských průzkumů a informací současných majitelů domu víme, jak byly interiéry barevně řešené. Například obytné místnosti hrály barevnými odstíny červené, modré, zelené nebo žluté barvy, které korespondovaly s pestrými koberci,“ dodává Pavel Panoch.
Křížova vila se v roce 2007 stala kulturní památkou a podle historika Pavla Panocha ji současní majitelé vkusně opravili. „Řada historických architektonických detailů zůstala zachována, mnoho se jich vrátilo do původní podoby. Citlivě vedená revitalizace objektu by mohla být vzorem pro majitele dalších architektonicky zajímavých meziválečných domů,“ dodává Pavel Panoch.
Architekt Karel Řepa
Karel Řepa se narodil 23. října 1895 v obci Nový Ples poblíž Jaroměře. Od roku 1918 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a byl jedním z nadaných žáků slovinského architekta Josipa Plečnika. Po jeho odchodu do Lublaně v roce 1921 svého učitele Řepa následoval a ve Slovinsku završil své studium. Krátce potom pracoval v Praze a v polovině 20. let se usadil v Pardubicích, kde se podílel na projektech staveb nejrůznějšího typu.
Jeden z raných projektů architekta Řepy si můžeme prohlédnout například na plovárně ve Vysokém Mýtě. Druhotně tam byl totiž přesunutý jeden z pavilonů Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v Pardubicích v letech 1930 až 1931 a Karel Řepa byl jejím hlavním architektem. Pavilonů pro výstavu navrhl víc, například letní kavárnu v Tyršových sadech. Největším stavebním počinem této výstavy byl ale Řepův hlavní pavilon, budova Průmyslového muzea, ve které dnes sídlí Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice.
Karel Řepa navrhl také několik činžovních domů, například objekt Rolnického družstva na pardubické třídě Míru. Vyprojektoval také pardubické kino Jas, ale jeho jméno je spojené zejména s budovou pardubického hlavního nádraží. Na tomto projektu v letech 1947 a 1948 spolupracoval ještě s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Areál pardubického nádraží, s velkou odbavovací halou, někdejším hotelem i podzemním kinem je dnes památkově chráněný.
V Pardubicích Karel Řepa navrhl několik vil, jednak v Bulharské ulici a také další v oblasti Bílého předměstí, v ulici na Okrouhlíku, Sezemické a zřejmě také ve Studánecké ulici. Karel Řepa zemřel v roce 1963 a je pochován na Centrálním hřbitově v Pardubicích. Ve stopách svého otce pokračoval architekt Miroslav Řepa, autor československého pavilonu na světovou výstavu Expo v roce 1967 v kanadském Montrealu nebo divadla ve Zlíně.
Zemřel Miroslav Řepa
Ve středu 7. června 2023 ve věku 93 let zemřel významný český architekt Miroslav Řepa. Proslavil se návrhem československého pavilonu pro Světovou výstavu v Montrealu v roce 1967 a projektoval i další stavby na výstavách v japonské Ósace nebo španělské Seville. Miroslav Řepa se podílel také na rekonstrukcích velkých divadel, postavil divadlo ve Zlíně a výrazně se zasadil o rozvoj pardubické architektury. Celý život pečoval také o odkaz svého otce, známého pardubického architekta Karla Řepy.
Související
-
Romantický dům a zahrada plná smíchu. To je Messanyho vila
Jedna z výjimečných vil pardubické Bulharské ulice je historicky spojena se životem lékaře Františka Messanyho. Už od dob druhé světové války ale slouží jako školka.
-
Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná
K nejzajímavějším privátním stavbám Pardubic patří Kamenná vila s velmi zajímavou reliéfní a sochařskou výzdobou. Dům měl mimo jiné sloužit i jako soukromá galerie.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
