Ptačích druhů ubývá. A může za to člověk, varuje ornitolog Zdeněk Vermouzek
Vzbudil vás dnes ráno radostný zpěv ptáků? Nedělejte si iluze. Přírodní říše není ani zdaleka tak radostná a harmonická, jak si ji malujeme, upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou ornitolog Zdeněk Vermouzek. „Libozvučný zpěv ptáků má dvě funkce: nalákat samičku a říct všem ostatním samcům ‚podívej se, já jsem tady‘,“ vysvětluje.
Zpěv ptáků k časnému ránu neodmyslitelně patří. Aspoň zatím. Vývoj ale prý nezadržitelně směřuje k tomu, že ptačích druhů bude ubývat. A přežijí jen ty nejrozšířenější. „Z přírody mizí druhy specializované na určitý druh prostředí a jejich místo zaujímají takzvaní generalisté – kosi, sýkorky nebo koňadry,“ upřesňuje ornitolog.
Nejrychleji dnes z přírody mizí ptáci zemědělské krajiny. „Ptáci jsou výborný indikátor stavu životního prostředí. Jsou na vrcholu potravního řetězce. To, kolik je kde ptáků, odpovídá tomu, kolik je tam rostlin nebo hmyzu. Diverzita zemědělské krajiny a polí jde dnes do háje. A to není dobře,“ zdůrazňuje Zdeněk Vermouzek.
Úbytek druhů souvisí s intenzitou zemědělství a s množstvím agrochemie. Řepka je jedna z plodin, která je na toto extrémně náročná.
Zdeněk Vermouzek
Podle České společnosti ornitologické se za posledních 30 let snížil počet ptáků zemědělské krajiny o třetinu. Pokles navíc neustále trvá. „Dá se zastavit. Protože podoba hospodaření, která je určující pro to, jak krajina vypadá, je dnes dána zemědělskými dotacemi. To je věc, kterou můžeme ovlivnit, věc politického rozhodnutí.“
Na proměnu české krajiny Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje. I proto publikovala mimo jiné petici s názvem Vraťme život do krajiny, jejímž cílem je zlepšit stav české zemědělské krajiny. „Jde o petici určenou českým politikům,“ vysvětluje ornitolog.
Proč z české krajiny mizí vrabci? Kam se poděly sovy? A jak jsou dnes vlastně ptáci chráněni? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
