Putin ztrácí surovinové zbraně proti Západu. Z obnovitelných zdrojů už Unie nesleví, míní analytik Nerad

15. září 2022

Evropská komise představila své návrhy na řešení dopadů vysokých cen energií. Mezi klíčová opatření patří i odebrání části zisků neplynových elektráren. „Není to žádné překvapení, ani by nemělo být. Komise jen plní zadání unijních ministrů pro energetiku,“ konstatuje analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

To, jakým způsobem by se měly přesunout nadměrné zisky výrobců elektřiny nebo prodejců fosilních paliv do státních rozpočtů, ovšem Komise nechala na členských zemích.

Čtěte také

„Zachovala se jako chytrá horákyně. Zároveň by to ale nemělo být nazýváno daní, protože pak by to podléhalo jednomyslnému schvalování a bylo by to složitěji prosaditelné,“ vysvětluje vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu.

Jasno o opatřeních by prý mělo být ideálně do konce září, tedy ještě než naplno začne topná sezona a bude nutné šetřit.

Komise také původně chtěla zastropovat ceny ruského plynu, zejména východní členské země ale byly proti, protože jsou na jeho dovozu závislé. Stejně tak odmítaly zastropování veškerých cen plynu, protože by to mohlo ohrozit snahy nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, Norska, Kataru, Alžírska a dalších zemí.

Unie už neuhne

Podle Nerada není možné se na dodávkách plynu domluvit přímo s Ruskem, které se ukazuje jako zcela nespolehlivý partner například i vůči Maďarsku, s nímž má nadstandardní vztahy.

Evropská unie, možná až na Maďarsko, se od Ruska úplně odstřihne nebo půjde o zanedbatelné dodávky.
Filip Nerad

„My jsme navíc až na konci té trubky vedoucí přes Slovensko a Maďarsko, takže nemáme jistotu, že k nám doputuje veškerý nasmlouvaný plyn. Celoevropské řešení nám dává větší jistotu,“ zdůrazňuje s tím, že Česko se zároveň musí snažit si dodávky vyjednat samo.

Poukazuje i na to, že mnohé velké země se v uplynulém půlroce dokázaly závislosti na ruském plynu zbavit. „Jde to a ukazuje se, že suroviny obecně Vladimiru Putinovi jako zbraně proti Západu dlouhodobě nevystačí. Evropská unie, možná až na Maďarsko, se od Ruska úplně odstřihne nebo půjde o zanedbatelné dodávky,“ míní.

Čtěte také

V Evropské unii prý panuje shoda nejen na tom, že viníkem energetické krize je Rusko, ale i na tom, že řešením problému drahých energií je v dlouhodobém horizontu přechod k levnějším obnovitelným zdrojům. „Z tohoto směru Evropská unie nesleví, i když se teď některé země uchylují více k uhelným elektrárnám nebo k jádru,“ podotýká.

„Ani skeptičtější země proti tomu nevystupují. Premiér Fiala (ODS) se v minulosti vyjadřoval skepticky k těmto plánům a někteří přední europoslanci za jeho stranu jsou velkými kritiky této politiky, ale v současnosti ji česká vláda nezpochybňuje. Je to něco, k čemu se evropský blok zavázal, a teď musíme najít, jak to provést, aby to evropskou ekonomiku nezničilo,“ uzavírá analytik.

Daří se Evropské unii zvládat krize stále lépe? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související