Regulace slev v obchodech by přinesla zlevnění, věří potravináři. Podle obchodníků to bude naopak

Největší audioportál na českém internetu

Nákup potravin (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát o cenách potravin

Kolik by v obchodech stály potraviny, pokud by velká část z nich každou chvíli nebyla v nějaké slevě? Nikdo už neví. Situace je nepřehledná, slevy pokřivují trh a je otázkou, jestli by se jejich množství nemělo regulovat, soudí Potravinářská komora, sdružující výrobce jídla. Obchodníci to ale odmítají s tím, že by takový zásah spotřebitele poškodil. 

Potravinářské komoře se nelíbí konkrétně praktiky některých obchodních řetězců, které prodávají zboží za ceny, které jsou nižší, než za kolik ho sami nakoupily. Vytvářejí tím totiž údajně nátlak na výrobce, ať jdou s cenami sami dolů.

Příkladem je podle komory máslo, které loni výrobce do supermarketu prodal za 65 korun bez DPH, obchod ho ve slevě nabídl za 55 i s daní, takže reálná tržba pro řetězec byla pouze 49 korun, tedy nižší než nákupní.

Čtěte také

Komora volá také po debatě, zda by se nemělo množství slev v obchodech více regulovat. To odmítá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který obchodní řetězce zastupuje.

„Znamenalo by to jedno jediné. Zdraží se základní potraviny a zlevní se ty, které si kupují spíš bohatší lidé,“ upozorňuje Prouza v pořadu Peníze a vliv, který se tématu věnuje.

Citlivé potraviny, což je právě máslo, se podle něj v posledních čtyřech letech prodávají pod nákupní cenou po většinu roku. „Není to v rozporu s legislativou, byť se to Potravinářské komoře nelíbí,“ ujišťuje Prouza s tím, že jde o běžnou marketingovou praktiku využívanou po celém světě.

Stejně podle něj postupují třeba i prodejci automobilů, kteří některé modely prodávají se ztrátou, jiné se ziskem. 

Omezení slev?

Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka je ale problém v tom, že když jeden supermarket prodává máslo pod nákupní cenou, ostatní obchody tlačí dodavatele do nižší ceny, protože si myslí, že danému obchodníkovi dodává levněji.

Nůžky mezi cenou zboží ve slevě a běžnou cenou se také podle komory stále více rozevírají a pokřivují trh.

Čtěte také

„Potravinářská komora je přesvědčena, že pokud by se slevy omezily, sníží se tím i běžné regálové ceny, které jsou u některých výrobků vyšponované značně vysoko. Došlo by tak ke stabilizaci cen a zákazník by dostal transparentní informaci o ceně zboží,“ uvádí Zemánek.

Zároveň odmítá, že by komora připravovala nějaké návrhy na zpřísnění regulací slev.

„Nemáme v úmyslu regulovat ceny, jak se například snaží někteří zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu veřejnosti namluvit. O potřebě zastropování rozdílu mezi regálovou a akční cenou v minulosti mluvily také samotné řetězce, protože připustily, že se dostaly do zajetí akcí a nemohou se z nich vymanit. Na problém poukazuje i řada analytiků a ekonomů,“ připomíná mluvčí potravinářů.

Co je reálná cena

Proti přísnějším regulacím je ale spíš expert na maloobchod z katedry mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické Jiří Zeman. I když je faktem, že Češi nakupují ve slevách více než jinde.

Jiří Zeman, ekonom a pedagog, Katedra mezinárodního podnikání VŠE

„Když se podíváme na historii naší země, tak po roce 1989 sem začaly ve velkém vstupovat obchodní řetězce a vychovaly si tak české publikum na slevy,“ poukazuje s tím, že šlo o součást konkurenčního boje hlavně v 90. letech.

Stesky, že množství slev v Česku zamlžuje reálné ceny potravin, jsou podle Zemana liché.

„Žádná legislativa nepoužívá pojem reálná cena. Máme zákon o cenách, kde jsou pravidla, jak je stanovovat,“ dodává s tím, že reálná cena je tak prostě ta, za kterou jsou lidé ochotní zboží koupit.

Více si poslechněte v pořadu Peníze a vliv. 

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.