Rovnocenné volební právo získaly ženy až ve svobodném Československu roku 1919

21. květen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Rovnocenné volební právo získaly ženy až ve svobodném Československu roku 1919 (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Rovnocenné volební právo získaly ženy až ve svobodném Československu roku 1919

Dnes je nemyslitelné, že by ženy nemohly chodit k volbám. Když se však ohlédneme do historie, je to novinka relativně nedávná.

První zemí, která ženám přiznala právo volit, byl roku 1893 Nový Zéland. Tou dobou si o cestě k volebním urnám mohly ženy v Česku nechat jen zdát, tedy až na několik výjimek.

Za Rakouska-Uherska mohly svou vůli ve volbách do říšské rady vyjádřit například bohaté ženy pocházející z velkostatkářské kurie, avšak pouze prostřednictvím plnomocníka.

Vznikaly petice za zrovnoprávnění, byl ustanoven Výbor pro volební právo žen. V roce 1907 však vešla v platnost volební reforma, která voličky vůbec nebrala v potaz. Mezeru v novém zákoně objevila Františka Plamínková. Nepovoloval sice ženám aktivně ani pasivně volit, neříkal ale nic o tom, že nemohou být voleny. Roku 1908 tedy kandidovalo několik žen, ale první českou poslankyní se stala Božena Viková-Kunětická až o čtyři roky později. I přes to jí byl přístup do poslanecké sněmovny znemožněn.

Rovnocenné volební právo získaly ženy až ve svobodném Československu roku 1919 a o rok později bylo ukotveno v ústavě.