Rozhlédne se a hned vidí problémy. Kastelán nesmí být provozně slepý, říká Pavel Slavko, který vede zámek v Českém Krumlově

„Takhle se rozhlédnu a vidím jeden problém, druhý problém. Když se podíváte támhle šikmo nahoru, tak vidíte velké boule. To je velká odchlíplá část fasády, stačí změna teploty a vlhkosti a půl metru čtvereční fasády vystřelí, dopadne na dlažbu, roztříští se a máme degradaci,“ říká kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko, zatímco se rozhlíží po čtvrtém nádvoří.

Ukazuje na různé detaily, které je potřeba neustále řešit. „Támhle zase nějaké nenechavé ruce ostrým nástrojem vyškrábaly do malovaného sgrafita monogram M,“ všímá si.

Mezitím kolem něj proudí stovky turistů. „Ve chvíli, kdy degradace začne převažovat a je do očí bijící, turisté si všímají nesouladu. My máme s Krumlovem to štěstí, že ho udržujeme, řekl bych, s mírou patiny. Profesionálové – kastelán a personál zámku – musejí mít ono oko, nesmí být takzvaně provozně slepí. Musí vnímat, že z malé degradace se může stát velká a ve správný čas je třeba ji odstranit,“ líčí Pavel Slavko.

Jeho běžný den v hlavní turistické sezoně začíná brzy ráno kontrolou takzvaných nádvorníků. „Nádvorníci uklízejí spadané listí, jindy třeba komunikace zasažené přívalovým deštěm. Každý den se musí areál poklidit. A všechny tyto činnosti, související i s pohybem pracovníků zahrady a jejich technikou, by měly končit někdy kolem osmé, půl deváté, kdy návštěvníci města po snídani vyrážejí na prohlídku,“ vysvětluje.

Čtěte také

Českým Krumlovem zní znovu čínština, korejština i japonština. Turisté z Asie se postupně vracejí

Svou rozlohou přes šest hektarů je zámek Český Krumlov po Pražském hradě druhým největším komplexem v Česku. Pavel Slavko stojí v jeho čele letos přesně 35 let. „Co mě žene dál po 35 letech? Radost, touha, osobní a profesní seberealizace. Je to výlučné místo k životu. Stále jsou tu tajuplná místa, která vidím jednou za několik let. Hluboké sklepy, kouty na půdách, zámecká knihovna,“ vyjmenovává.

V sezoně také pravidelně dohlíží na uvádění dobových oper ve svém oblíbeném zámeckém barokním divadle. „Při náročných efektech je tady až 32 osob, které ve třech patrech ovládají 32 rumpálových strojů. Tak zajišťují efekt výměny a efekt nájezdu na scény, seshora, z provaziště nebo z boku,“ popisuje.

V současnosti žije Pavel Slavko i obnovou Letohrádku Bellarie a jeho umělé jeskyně. „Největším překvapením byly otisky lůžek schránek perlorodky říční, kterých nakonec bylo napočítáno až tisíc kusů a tvořily dekorativní rámce jednotlivých stěn kolem nik. Perlorodka je dnes chráněný živočich, a proto je nereálné už tuto přírodninu získat v takovém množství. Nakonec nám ale pomohla moderní technologie a 3D tisk, který naskenoval schránku a začal přesně ve velikostech a poměrech, které potřebujeme, tisknout,“ prozrazuje Pavel Slavko a těší se, až příští rok na jaře otevře v Bellarii další prohlídkovou trasu a přivítá první návštěvníky.