Ruská ekonomika zatím není na kolenou. Odříznutí od světa zvládne jako nikdo jiný, píše The Economist

Po útoku na Ukrajinu rubl rychle ztratil třetinu své hodnoty vůči dolaru a padaly i ceny akcií mnoha ruských společností. Teď, na přelomu března a dubna, se ale zdá, že se chaos na ruských trzích uklidnil. Rubl pomalu šplhá k dřívějším hodnotám a také akcie smazaly alespoň část ze svých ztrát.

Čtěte také

Historik Rákosník: Putin se Západem obchodoval, aby s ním mohl válčit. Nikdy se tím zvlášť netajil

Skončil run na banky, během kterého Rusové z bankovních domů vybrali na tři biliony rublů. Lidé vrátili velkou část hotovosti zpět na své účty.

Ke stabilizaci trhů pomohla celá řada kroků. Ruská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu z 9,5 procenta na 20 procent, aby přiměla lidi držet ruská aktiva. Došlo ale i na méně konvenční kroky, například když ruští vývozci dostali příkaz převést 80 procent svých devizových příjmů na rubly.

Reálná ekonomika je ale někdy zrcadlem té finanční a ta ruská je podle Economistu zdravější, než se může na první pohled zdát.

Reálná ekonomika je ale někdy zrcadlem té finanční a ta ruská je podle Economistu zdravější, než se může na první pohled zdát. Nic na tom nemění ani měření spotřebitelských cen, které ukazuje, že jen od začátku března tato cenová hladina narostla o více než 5 procent.

Čtěte také

Placením v rublech chce Moskva trestat Západ, tvrdí ekonom Semerák

Není to ale tak, že by zdražilo všechno. Třeba vodka vyráběná na domácí půdě zdražila jen mírně a také cena benzínu je zhruba na stejné úrovni jako před invazí. A přestože je na hodnocení ještě brzy, existuje zatím jen málo důkazů o ničivých zásazích do ekonomické aktivity Ruska.  

Recese ano, kolaps ne

Vypadá to, že největší země světa letos skutečně spadne do recese. Ale jestli bude výsledek hospodaření skutečně tak špatný, jak předvídá většina ekonomů, to závisí hned na několika faktorech – například na tom, jestli se Rusové spolu s vlekoucím se konfliktem začnou bát o ekonomiku a omezí své výdaje. Stalo se to v roce 2014, když Moskva napadla Krym.

Důležité je i to, jestli se výroba v zemi nakonec zastaví v důsledku blokování dovozu ze západních zemí. Každopádně v Rusku je řada podniků, které vznikly v dobách Sovětského svazu a které vědí, jak pracovat i bez importu. Jestli si nějaká ekonomika může dovolit odříznout se od světa, je to pravděpodobně ta ruská.

Čtěte také

Kdy se bude platit za ruský plyn v rublech? „Každý den nám umožňuje doplnit zásobníky,“ říká expert

Třetí a nejdůležitější faktor se týká ruského vývozu fosilních paliv. Navzdory obrovskému množství uvalených sankcí totiž Rusko dál prodává ropu v hodnotě asi 10 miliard dolarů měsíčně. To odpovídá zhruba čtvrtině předválečného vývozu.

Peníze Moskva získává také z prodeje zemního plynu a ropných produktů. To Rusku poskytuje cenný zdroj cizí měny, za kterou může nakupovat některé spotřební zboží nebo součástky od neutrálních a spřátelených států. A s tím si ruská ekonomika může ještě na nějaký čas vystačit, uzavírá týdeník Economist.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravila ho Tea Veseláková. 

Jak se musí změnit politika evropských zemí, aby zvládly nápor ukrajinských i jiných uprchlíků? Čína v politické hře kolem ruské agrese sleduje především vlastní zájmy. Srbské srovnávání současné války se zásahem NATO v Jugoslávii kulhá na obě nohy. A o čem vypovídá nedávný kolaps jednoho z antarktických ledovců?