S antibiotiky bakterie válčí už tisíce let, nejde jen o naše léky, připomněli vědci
Studie ze Švédska ukázala, že odolnost bakterií vůči antibiotikům je mnohem rozšířenější, než si vědci mysleli. Resistentní geny našli ve zcela odlišných prostředích. Tři čtvrtiny z nich dosud nebyly známé. Článek o jejich nálezu vyšel v časopise Microbiome.
„Vnímáme odolnost vůči antibiotikům jen jako něco špatného, co způsobujeme jejich nadužíváním,“ vysvětluje biochemička Klára Hlouchová. „Často ale zapomínáme, že jsme si antibiotika vypůjčili z přírody.“
Bakterií je z hlediska biomasy i různorodosti mnohem víc než nás, dobře se přizpůsobují různým prostředím a různé jejich druhy spolu soupeří. Antibiotika přitom používají jako svůj běžný nástroj fungování v přírodě.
Tři miliardy let
Úspěch bakterií je dán nejspíš hlavně tím, že sdílejí své chemické know-how s kolegyněmi. „Když se jedna naučí, jak nějakou protizbraň použít, podělí se o ni. Běží mezi nimi horizontální přenos genetické informace,“ vysvětluje imunolog Jan Černý.
Čtěte také
Soupeření bakterií přirovnává k chemické válce. Připomíná podstatu slova antibiotikum, což je látka určená proti něčemu živému. „Představte si tři miliardy let závodů ve zbrojení. Není se čemu divit, že se to děje všude,“ dodává imunolog.
Poukazuje na to, že autoři obsáhlé studie prostudovali půl miliardy bakteriálních genomů. Vzorky brali z vody, půdy, kůže, i z trávících soustav řady organismů.
„Překvapivě se ukázalo, že hodně takových rezistencí je ve vodě,“ upozorňuje Černý.
Zapnuté geny
Bakterie se stále vyvíjejí, v tomto smyslu jsou oproti lidem napřed.
Čtěte také
„Je jich hodně, rychle se množí a genomy mají rychle vybavené na různá prostředí. Můžou zapínat různé geny, různé metabolické cesty,“ vysvětluje Hlouchová.
Tak se vyvíjejí i geny, které slouží pro adaptace různého druhu, třeba na různé chemikálie. První, kdo s takovou širokospektrální obranou v přírodě přišel, byly nejspíš právě bakterie nebo také houby.
I my lidé svá antibiotika přizpůsobujeme. V měnícím se světě bakterií nemohla zůstat stejná jako v dobách objevitele penicilinu Alexandra Fleminga. „Chemicky se upravují,“ připomíná Černý.
Proč mají bakterie skoro ve všech prostředích geny důležité pro přežití? Jak vědci pokročili v pátrání po elixíru života? K čemu se můžou v praxi hodit umělé molekuly? Poslechněte si celou Laboratoř. Účinkují biochemička Klára Hlouchová, imunolog Jan Černý, spoluúčinkuje herečka Andrea Černá. Pořad jsme vysílali v repríze. Premiéru měl 17. června 2023.
Související
-
Plastový odpad přispívá k odolnosti bakterií vůči antibiotikům, varují vědci
Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát sídlem mikrobů. Bakterie si tak snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se odolnějšími vůči antibiotikům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
