Sára Strnadová závodí na snowboardu dva roky a všechno vyhrává

Od roku 2003 se české děti utkávají na obdobě velkých olympijských her, kdy se střídají hry letní a zimní, a malí sportovci na nich zakusí atmosféru opravdové Olympiády – slavnostní ceremoniál se zapálením ohně, olympijskou vesničku nebo olympijskou přísahu. Letošní rok patří zimní Olympiádě dětí a mládeže.

Jednou z medailových nadějí kraje Vysočina je i patnáctiletá Sára Strnadová z Velkého Meziříčí. Sportovní znalci v jejím talentu jízdy na snowboardu vidí novou Evu Samkovou.

Sára chodí do kvarty na velkomeziříčské gymnázium, má patnáct let a doma spoustu medailí a cen. Sportuje celý rok - každé léto se věnuje horskému kolu na single tracku v Novém Městě, dělá windsurfing, ale prkno, které má nejraději, patří na sníh. K tréninku patří i pořádné hory: „Musí se jezdit na ledovce, abyste uspěli, tak je to potřeba,“ říká Sára, která má z minulé Olympiády už dvě medaile – zlatou ze snoboardcrossu a bronzovou ze slopestylu.


Sára jezdí na lyžích od dvou a půl roku, snowboardu se věnuje posledních 7 let. „K lyžování mě přivedl táta. A určitě hraje roli i to, že máme ve Velkém Meziříčí na dosah sjezdovku,“ přemýšlí Sára nad tím, jak na svahu začínala, a čeho už dosáhla: „Dvakrát jsem vyhrála mistrovství Česka a český pohár, byla jsem šestá na mistrovství světa. A teď jsem přestoupila do juniorů, tak jsem byla třináctá na světovém poháru.“

Sára Strnadová, naděje snowboard crossu, juniorská reprezentantka ČR


Sáru už trénují reprezentační trenéři, s nimiž se vídá na soustředěních. Na Vysočině musí trénovat sama. Nedělá jí to problém, zvlášť pokud ví, že má co dohánět: „Měla jsem teď vykloubený loket, takže jsem nemohla přes měsíc a dva týdny jezdit, takže se to snažím nějak dohnat. Jezdím každý den asi tak hodinu až tři,“ usmívá se sportovkyně a studentka.

Tatínka by Sára dnes už porazila

Školu zvládá bez individuálního plánu a zatím má samé jedničky. „Já ji obdivuju, závodně jezdí teprve dva roky, a dá se říct, že všechno vyhrává“ přiznává hrdý otec Radek Strnad, který se věnuje Sáře i jejímu mladšímu bratrovi především jako řidič. „Jako trenér ne, funguju spíš jako taxikář,“ směje se na svahu.

Sára dostává od českého snowboardového klubu dvě prkna na sezónu, vázání a boty. „Na helmu a brýle má sponzora a cesty na ledovce a soustředění platím já,“ říká Radek Strnad. „V tomto školním roce jeli trénovat na pět týdnů – týden jsou na horách, týden doma, aby dohnali školu, a zase jedou na ledovec. V září a říjnu do Itálie a v listopadu do Rakouska.“

Dnes už by si závody s dcerou nedal. „Jezdím i na lyžích i na snowboardu, ale samozřejmě na úplně jiné úrovni. Asi bych prohrál,“ směje se.

autor: dak
Spustit audio