Šéfredaktor Bartkovský: Novináři mají působit jako filtr pro veřejnost, ne dávat náboje těm, kteří pachatele chtějí napodobovat

Příští týden se koná další mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, která s sebou možná přinese další obstrukce.

Čtěte také

Fialova vláda se Babiše občas až moc bojí a tančí v jeho rytmu, myslí si komentátor Pečinka

„Z hlediska práce je vždy lepší, když se něco děje. Problém je, že když se tyto mimořádné události dějí příliš často, lidi to trochu otupí a vy potom pracovně sklouzáváte k rutině. Je těžké udržet mediální pozornost lidí na tom, co je skutečně podstatné, nemluvě o tom, že to někteří znechucení ani sledovat nechtějí,“ říká Bartkovský.

„Politika se nám zredukovala jen na bizár. Když máte Andreje Babiše (ANO), který se během sedmi hodin dopustí několika skandálních výroků, lidé si z toho poté vyzobou právě to. Jeho strategie je, aby na sociálních sítích byly výstřižky právě z toho, jak tepe vládu.“

„Schůze se zredukuje na projevy opozičních lídrů. A jako čtenář vlastně moc netušíte, co se tam přesně projednává. I když to nějakou shrnující formou naservírujeme, lidi stejně nejvíc zajímá ten bizár,“ dodává.

Čtěte také

Bradáčová: Řešit finanční zločiny je složité. Platí to i pro Čapí hnízdo, nejde o to, že je Babiš politik

Podle něj se novinařina změnila. „Už nestačí jedna tisková konference jednou za týden, jak to bývalo desítky let. Nyní musíte politiky a všechna jejich vyjádření sledovat nonstop a vybírat z nich podstatu, což je esence politické novinařiny.“

„Divák si v nějaký okamžik pustí projev politika a vidí jen proud slov. Vy mu z toho musíte vytahat to podstatné,“ míní.

Vláda musí komunikovat 

Novinář Bartkovský pokrývá protivládní a antisystémové demonstrace, také sleduje soudní dění například u případů týkajících se šíření dezinformačních zpráv.

„Nechci tyto lidi házet do jednoho pytle, ale názory a argumenty jsou si velice podobní – ti, kteří demonstrace svolávají, versus ti, kteří jsou u soudu z nějaké antisystémové scény. Dávám jim spotlight v regulérních médiích, protože jinak používají vlastní sítě, kde se poté formuje strategie současné vládní opozice,“ tvrdí.

Čtěte také

Náplast na otevřenou ránu. Jak Fiala obešel Válka a proč dohoda s lékaři nebude stačit

„Jejich motivace k nesouhlasu se systémem je dvojí. První část jsou lidé, kteří nemají v životě štěstí a mají pocit, že se o ně systém dostatečně nestará. Najednou vidí někoho, kdo jim nabízí jednoduchá, rychlá řešení a mluví k nim napřímo.“

„Poté existují ti, co nasedli na rétoriku bývalého prezidenta Miloše Zemana nebo bývalého premiéra Andreje Babiše, kteří společně tehdy formující se opozici, dnes vládu ostřelují nálepkami, a i když sami třeba přiznají, že se mají dobře a že jim tato vláda neovlivňuje osobní život, prostě je nemají rádi jako lidi a chtějí se vůči nim vymezit,“ vysvětluje a dodává, že by vláda měla začít komunikovat a snažit se k těmto lidem mluvit.

Mediální pokrytí tragédie

Po tragické střelbě z konce prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se i v médiích rozvinula debata o tom, jak média mají k takovým situacím přistupovat. Týdeník Reflex zaujal postoj, ve kterém jediné, co bychom o střelci měli vědět, je, že je nula, nesdílet příliš mnoho dalších věcí a počkat si na závěry policejního vyšetřování.

Čtěte také

Objektivitu jsme zúžili na pseudovyváženost. Novináři často jen mechanicky měří čas, říká Moravec

„Dvanáct hodin po události jsem napsal, že se nebudeme zajímat o příběh střelce v tom smyslu, že nebudeme rozplétat glorifikace a motivy, proč to udělal. A za tím si stojím. Nezveřejňovat jméno ani fotografii, pouze poskytnout zpravodajský základ.“

„Jako novináři máme působit jako nějaký filtr pro veřejnost, nikoliv dávat náboje plejádě lidí, kteří pachatele chtějí napodobovat – a že to řadu lidí fascinovalo,“ říká.

Celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala najdete v audiozáznamu.